Jeden z překvapivých momentů na Wimbledonu v roce 1996. Richard Krajicek a MaliVai ­Washington se chystají odehrát finálovou dvouhru, když tu kolem přeběhne téměř nahá dívka. Washingtona to prý tolik rozrušilo, že prohrál tři sety.

Jeden z překvapivých momentů na Wimbledonu v roce 1996. Richard Krajicek a MaliVai ­Washington se chystají odehrát finálovou dvouhru, když tu kolem přeběhne téměř nahá dívka. Washingtona to prý tolik rozrušilo, že prohrál tři sety. | zdroj: mirror.co.uk


10 nejikoničtějších momentů z tenisového Wimbledonu

TÉMATA: sport | tenis | wimbledon

user-avatar

Blondie

7. 07. 2016 | 16:00

V těchto dnech vrcholí jubilejní 130. ročník Wimbledonu, který je nejstarším a nejprestižnějším tenisovým turnajem na světě, jediným, který se hraje na trávě. Za téměř půl druhého století jeho historie byly travnaté dvorce All England Clubu svědkem mnoha nezapomenutelných okamžiků. Některé z nich se dotýkají i slávy českých tenistů, kteří mnohdy patřili a stále patří k favoritům této soutěže.

1. Bojkot Wimbledonu a vítězství Jana Kodeše (1973) Jan Kodeš

Vítězem mužské dvouhry se poprvé v historii turnaje stal československý tenista, a to Jan Kodeš, když ve finále porazil sovětského reprezentanta Alexe Metreveliho 6–1, 9–8, 6–3. Kodešovi tehdy nahrálo to, že osmdesát jedna hráčů wimbledonský turnaj bojkotovalo na protest proti udělenému zákazu startu Jugoslávci Niki Pilićovi. Wimbledon se tak změnil v turnaj náhradníků, amatérů a studentů. Wimbledon si ale nenechali ujít slavný Rumun Ilie Năstase, tehdy dvacetiletý americký rebel Jimmy Connors, mladičký Björn Borg a pod nátlakem médií a pořadatelů také domácí Roger Taylor.  "Pro mě nebylo až tak důležité přemýšlet o tom, kdo bude hrát. Věděl jsem, že to nějak dopadne. Stejně jsem musel vyhrát sedm utkání na tři vítězné sety a nikdo mi nic nedaroval," vypráví Kodeš ve své knize Tenis byl můj život.

2. John McEnroe: To nemyslíte vážně! (1981) John McEnroe

Americký tenista byl znám svou bouřlivou povahou, často se hádal s rozhodčími o sporné míče, a to i velice nevybíravým způsobem. Jednou se dokonce nechal slyšet, že "rozhodčí je na kurtu největší nepřítel". Wimbledon byl v roce 1981 svědkem jeho rozčilení už při úvodní dvouhře s krajanem Tomem Gulliksonem, když čárový rozhodčí vykřikl “out”. “To nemyslíte vážně,” obořil se na něj kudrnatý mladík. “Jste úplný h….o,” pokračoval v nadávkách. Rozhodčího však nepřesvědčil a místo toho dostal pokutu za neslušné chování. 

3. Boris Becker králem Wimbledonu v pouhých 17 letech  (1985) Boris Becker

Bývalé světové jedničce, Němci Borisi Beckerovi, nebylo ještě ani osmnáct, když se v roce 1985 probojoval do finále. Byl v té době prakticky neznámým hráčem, který si na travnatých dvorcích Wimbledonu odbýval svoji premiéru. Na vítězství blonďatého teenagera by si stěží někdo vsadil. Publikum však ohromil svým útočným servisem, nevyčerpatelnou energií a nezdolnou vůlí.  Do historie turnaje se zapsal jednak jako první neznámý tenista, který vyhrál Wimbledon, a jednak jako nejmladší mužský vítěz ve dvouhře. Bylo mu tehdy 17 let a 7 měsíců.

4. Jana Novotná vzlyká na rameni vévodkyně z Kentu (1993) Jana Novotná a vévodkyně z Kentu

V rozhodujícím setu Jana Novotná vedla 4–1 a 40-15 nad obhájkyní titulu Steffi Grafovou, když první dva sety skončily 6–7, 6–1. Přesto závěr psychicky nezvládla, začala kazit lehké míče. Grafová daný game zvrátila a získala pět her v řadě, čímž vyhrála třetí set 6–4. Při ceremoniálu finalistek se Novotná rozplakala vévodkyni z Kentu na rameni. Ta ji utěšovala, že jednou jistě turnaj vyhraje. Novotné se podařilo až při třetí účasti ve finále v roce 1998, když porazila Francouzku Nathalii Tauziatovou 6–4, 7–6.

5. Martina Higginsová je historicky nejmladší vítězkou Wimbledonu (1996)Martina Higginsová

Švýcarskou tenistku pocházející ze smíšené česko-slovenské rodiny sice ve dvouhře porazila světová jednička Steffi Grafová, ale s českou deblistkou Helenou Sukovou Higginsová vyhrála ženskou čtyřhru. Stala se tak vůbec nejmladším vítězem Grand Slamu, a to ve věku 15 let a 9 měsíců (Hingisové bylo 15 let a 282 dní, čímž překonala o tři dny stáří Lottie Dodové jako nejmladší vítězky wimbledonské dvouhry z roku 1887). 

6. Arthur Ashe se stává prvním tenistou černé pleti, který vyhrál Wimbledon (1975) Arthur Ashe

Slavný americký tenista, který v roce 1993 podlehl nemoci AIDS, se ve své kariéře musel několikrát potýkat s rasovou diskriminací. Největší otřes v tomto směru zažil v roce 1968, kdy mu po vítězství na US Open neumožnili vstup na mezinárodní turnaj v Jihoafrické republice. Pro Ashe to byl impulz k tomu, aby se ještě víc angažoval v boji proti apartheidu a vůbec všem formám útisku černochů. V roce 1975 porazil ve finále Wimbledonu svého bělošského krajana Jimmyho Connorse, a stal se tak prvním a dosud jediným mužem tmavé pleti, který tento turnaj vyhrál.

7. Nejdelší zápas v historii Wimbledonu (2010) John Isner a Nicolas Mahut

Zápas Isner–Mahut ve Wimbledonu 2010 je nejdelší utkání tenisové historie, v němž bylo překonáno několik wimbledonských i tenisových rekordů, včetně nejvyššího počtu es zahraných v jediném zápase. V 1. kole mužské dvouhry se utkali 23. nasazený Američan John Isner a Francouz Nicolas Mahut, který do hlavní soutěže postoupil z kvalifikace. Zápas trval 11 hodin a 5 minut, hrál se tři dny, protože byl dvakrát přerušen pro tmu a skončil vítězstvím Johna Isnera v poměru 6–4, 3–6, 6–7(7), 7–6(3), 70–68. V tomto zápase druhý nejvyšší tenista okruhu ATP John Isner (206 cm) zahrál 113 a Nicolas Mahut 103 es, čímž oba překonali stávající rekord. 

8. Královnin triumfální návrat do Wimbledonu (2013) Britská královna Elizabeth II. a Andy Murray

I když patronát nad Wimbledonem drží britská královská rodina, současná britská panovnice Alžběta II. grandslam navštívila jen v  letech 1957, 1962 a 1977. Po delší pauze se na Wimbledonu objevila, až když se po 77 letech do finále Wimbledonu konečně probojoval britský tenista. Tehdy 26letý skotský hráč Andy Murray v něm nastoupil proti světové a turnajové jedničce Novaku Djokovićovi. Jednalo se o teprve druhý vzájemný zápas na trávě a první na tomto turnaji. Brit porazil Srba překvapivě 3-0 na sety (6-4, 7-5 a 6-4) a navázal tak na vítězství Freda Perryho v roce 1936. 

9. Martina Navrátilová rekordmankou v počtu vítězství (1990) Martina Navrátilová

S devíti vítězstvími ve dvouhře je Čechoameričanka Martina Navrátilová dodnes rekordmankou slavného Wimbledonu. Svoji devátou výhru si připsala 7. července 1990, kdy ve finále porazila za 75 minut Američanku Zinu Garrisonovou 6:4, 6:1. Kromě dvouhry má Navrátilová ještě dalších jedenáct wimbledonských titulů ze čtyřhry a smíšené čtyřhry, což je rovněž rekord, o který se však dělí s další dvacetinásobnou šampionkou Billie-Jean Kingovou.

Navrátilová, jedna z nejlepších tenistek všech dob a členka Mezinárodní tenisové síně slávy, však výhrou v roce 1990 ještě ve Wimbledonu neřekla poslední slovo. Svůj dvacátý titul z tamních dvorců získala v roce 2003, tedy ve svých 46 letech a devíti měsících, když spolu s Indem Leanderem Paesem vyhráli turnaj ve smíšené čtyřhře. Ani to však nebyl poslední grandslamový titul její kariéry. Ten, již 59., získala v roce 2006 na US Open, kde měsíc před 50. narozeninami vyhrála s Bobem Bryanem smíšenou čtyřhru. 

10. Epické Nadalovo a Federerovo finále (2008) Rafael Nadal a Roger Federer

Finále mužské dvouhry ve Wimbledonu mezi Rafaelem Nadalem a Rogerem Federerem v roce 2008 je označováno za nejlepší duel všech dob. “Často se během zápasu zdálo, že byla překročena hranice mezi sportem a hlubokým lidským dramatem," zhodnotil utkání deník The Telegraph. Oba hráči tehdy bojovali, jako by šlo o nejdůležitější zápas jejich kariéry. Federer usiloval o šestý po sobě jdoucí wimbledonský titul a Nadal zase doufal, že na wimbledonské trávě konečně vyhraje. Po sedmihodinové bitvě přerušované dešťovými přeháňkami nakonec zvítězil Nadal 6-4, 6-4, 6-7, 6-7, 9-7. "Stejně jako při finále v roce 1980 mezi Borgem a McEnroem si bude tenis navěky pamatovat tie-break čtvrtého setu," vyzdvihl nezářivější momenty tohoto finále deník Daily Mail.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Blondie

7. 07. 2016 | 16:00