Bývalá íránská císařovna Farah Pahlaví (*1938)

Bývalá íránská císařovna Farah Pahlaví (*1938) | zdroj: wikipedia commons


17 nádherných portrétů mladé Farah Pahlaví, poslední íránské císařovny

TÉMATA: írán | monarchie | panovníci

user-avatar

Yvonne K.

8. 11. 2017 | 13:30

Bývalá íránská císařovna Farah Pahlaví byla populární nejen ve své zemi, ale i ve světě. Například při návštěvě královské rodiny ve Francii se ptali novináři Charlese de Gaulla kterou manželku šéfa státu, s nimiž se setkal, má nejraději, a on odpověděl: "Farah". „A co Jackie Kennedy"? vyptávali se ho dál. "Ta je taky hezká, ale Farah je šibalka a tím zaujímá zvláštní místo".

Farah je jedenadvacet let, když ji o téměř 20 let starší íránský šáh Muhammad Rezá požádá o ruku. Bez váhání souhlasí a stává se tak jeho třetí ženou. Život mladé dívky, tehdy ještě studentky architektury na vysoké školy v Paříži, se tím od základu změní. Píše o ní světový tisk a po pár letech je mladá královna korunována íránskou císařovnou jako první (a bohužel i poslední) žena v historii své země. Přivede na svět postupně čtyři děti a přitom plní své panovnické povinnosti.

Zajímá se hlavně o sociální oblast, emancipaci žen, sport a umění. Je patronkou 24 vzdělávacích, kulturních, osvětových a charitativních organizací. Navštěvuje i nejvzdálenější části Íránu, aby získala o životě a potřebách prostých lidí informace z první ruky. Její hluboký zájem o umění se promítá do podpory mladých umělců a častých návštěv uměleckých výstav a vystoupení.

Během její vlády hrají ženy ve veřejném životě Íránu čím dál významnější roli. Ať je to poslanecká sněmovna, senát, ministerstva, ambasády či soudy, ve všech vysokých státních i místních institucích ženy zaujímají významné administrativní pozice. Emancipace žen stejně jako ekonomické a sociální reformy z té doby hluboce zasahují strukturu íránské společnosti.

Sláva a šťastné časy Farah však trvají jen 14 let. V roce 1973 se začínají u šáha projevovat první symptomy rakoviny, ale ten to před manželkou nějakou dobu tají. Špatný není jen císařův stav, ale zhoršuje se i politická situace v zemi. V roce 1975 propukají v Íránu první nepokoje namířené proti vládě šáha. Postupem času se krize prohlubuje. V zemi probíhají demonstrace a královská rodina se raději rozhodne dobrovolně opustit Írán. V lednu 1979 odcestují do Egypta.

V exilu je Farah vážně nemocnému císaři velkou oporou. Vystřídají spolu několik zemí, kde jim umožňují krátkodobý pobyt – například Maroko, Mexiko, Bahamy, Egypt. Někteří představitelé zemí, které měly za vlády Rezá Pahlavího s Íránem přátelské vztahy, odmítají šáha přijmout, protože si nechtějí znepřátelit nový íránský režim. Nakonec Rezá Pahlaví umírá v červenci 1980 v Egyptě na rakovinu. Farah po ročním působení v Egyptě dostává povolení k pobytu v USA, které ji vystaví tenkrát nově zvolený prezident Ronald Regan. V roce 2001 se musí vyrovnat se smrtí své nejmladší dcery Lejly, dlouhodobě trpící depresemi, která se pravděpodobně předávkovala prášky.

Farah Pahlaví je dnes 76 let a poslední roky žije  Paříži.

Portréty z dob jejího mládí a největší slávy si prohlédněte v naší galerii.

 

user-avatar

Yvonne K.

8. 11. 2017 | 13:30

> ExtraStory   |   Inzerce