Možná jsou to jenom obyčejné dopisy, ale mají neskutečnou sílu.

Možná jsou to jenom obyčejné dopisy, ale mají neskutečnou sílu. | zdroj: earthables.com


2. světová válka je vyhnala z domovů. Nyní se snaží pomáhat dětským uprchlíkům

TÉMATA: sýrie | uprchlíci | druhá světová válka | migrace

user-avatar

Simona Knotková

6. 04. 2016 | 13:00

Kdo jiný by měl chápat utrpení uprchlíků než ti, které válka před několika desítkami let také vyhnala z domovů? Nezisková organizace CARE se toho rozhodla využít a kromě potravinových balíčků posílá dětem běženců dopisy od uprchlíků z 2. světové války.

Gunter Nitsch měl jedenáct let, když se společně s rodinou dostal do německého uprchlického tábora. Tehdy se psal rok 1949 a ohlasy války ještě stále doznívaly. Zásoby jídla v táboře byly tak malé, že se živili jenom chlebem a polévkou z kostí. I tyto potraviny ale začínaly docházet a rodině Nitsche hrozilo, že zemře hladem. Jednoho dne ale přišel balíček od CARE, plný kafe, ovoce, kakaa či hovězího v konzervě. "Přišlo mi, že to musí být jídlo, které jedí andělé v nebi," vzpomíná dnes osmasedmdesátiletý muž. V táboře strávil celkem dva roky a podobných balíčků se dočkal ještě několikrát. Gunter Nitsch na archivním fotu a nyní.

Dnes bydlí v americkém Chicagu a ve spolupráci s organizací píše dopisy osmiletému Zaherovi. Sám ví totiž nejlépe, čím si malý chlapec ze Sýrie momentálně prochází. "Nezáleží, jak moc špatné věci se dějí. Dobří lidé stále existují a mohou všechno změnit," píše mu kupříkladu v jedné zprávě. 

 Osmiletý Zaher. Nitsche je pro něho skoro jako vlastní děda.

Oporou se snaží být třeba i sedmaosmdesátiletá Helga Kissellová, která si dopisuje se šestnáctiletou Sajedou. Kissellová opustila svůj berlínský domov v roce 1945 a přestěhovala se do vesnice v Bavorsku. Zde pracovala jako prodavačka. Zprvu pro ni bylo velmi těžké zadaptovat se v novém prostředí. Helga Kissell na archivním fotu a nyní.

Vše nakonec ale překonala a v obchodě se dokonce seznámila s americkým vojákem, za něhož se později provdala. Sajedě ve svých psaních vzkazuje, ať vydrží, že ji čekají  lepší časy. Šestnáctiletá Sajeda.

"Díky ní mám pocit, že existuji. I když se neznáme osobně, hraje teď v mém životě opravdu důležitou roli," říká mladá Syřanka. 

user-avatar

Simona Knotková

6. 04. 2016 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce