Anežka Přemyslovna, zvaná Česká,  (1211?– 2. března 1282)  patřila k nejvýznamnějším představitelkám panovnické dynastie Přemyslovců.

Anežka Přemyslovna, zvaná Česká, (1211?– 2. března 1282) patřila k nejvýznamnějším představitelkám panovnické dynastie Přemyslovců. | zdroj: praha.eu


23letá Anežka Přemyslovna odešla spolu s dalšími sedmi dívkami ze šlechtických rodin do kláštera, což se stalo evropskou událostí roku

TÉMATA: praha | přemyslovci | anežka česká | anežský klášter

user-avatar

Václav Pokorný

13. 06. 2019 | 11:00

Když 11. června roku 1234 vstoupila dcera českého krále Přemysla Otakara I. Anežka do kláštera, vzbudil její čin v tehdejší Evropě mimořádnou pozornost. Česká princezna byla totiž vůbec první královskou dcerou, která vstoupila do chudého církevního řádu a po zbytek života pomáhala nemocným, chudým a trpícím.

Anežka Přemyslovna, zvaná Česká, se narodila mezi roky 1205 a 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie Uherské. Již jako dítě byla zasnoubena s Boleslavem Slezským a se synem císaře Fridricha II. Z obou sňatků sešlo z politických důvodů, a tak se Anežka rozhodla zasvětit svůj život Bohu. Ve svém rozhodnutí setrvala i poté, co jí rodina nabízela nové ženichy. Když měla být znovu obětována politice a provdat se bud' za císaře Svaté říše římské Fridricha II. nebo za anglického krále Jindřicha III., určila si svůj osud již sama.

Kolem roku 1232 zakládá Anežka s podporou svého bratra Václava I. špitál svatého Františka pro chudé a nemocné, a dává tak vzniknout špitálnímu bratrstvu, které bylo později povýšeno na řeholní řád křížovníků s červenou hvězdou. O rok později vznikají poblíž špitálu dva kláštery: mužský klášter menších bratří svatého Františka a ženský klášter řádu svaté Kláry. Celek těchto tří budov vytvořil první gotickou dominantu Prahy, která konkurovala sídelnímu paláci na Hradčanech.

Dalším významným dnem v Anežčině životě byl 11. červen roku 1234, kdy ve třiadvaceti letech vstoupila s dalšími sedmi dívkami ze šlechtických rodin do řádu klarisek, ženské odnože františkánů. Stala se tak první princeznou z urozeného královského rodu, která dala přednost duchovnímu životu před sňatky s nejmocnějšími muži tehdejší Evropy. Papež Řehoř IX. nešetřil na její adresu chválou a rady jí udílela i zakladatelka tohoto řádu svatá Klára z Assisi, která ji nazývala "sestrou ze všech nejmilejší".

Několik měsíců po složení věčných slibů se Anežka stala z rozhodnutí Řehoře IX. abatyší kláštera. V této funkci setrvala až do smrti, i když v souladu se svou pokorou se v roce 1238 vzdala tohoto označení a přijala jen titul soror maior ("starší sestra").

Anežka proslula svou vzdělaností, dobročinností, milosrdenstvím a byla také významnou osobností politického a společenského života. Zemřela v březnu 1282 v klášteře Na Františku.

Legendy o jejím jedinečném životě se začaly objevovat vzápětí po její smrti. O svatořečení Anežky usilovala již Eliška Přemyslovna nebo císař Karel IV. Za blahoslavenou však byla prohlášena až v roce 1874, a to z podnětu pražského arcibiskupa a kardinála Bedřicha Josefa Schwarzenberga. Prohlášena za svatou byla 12. listopadu 1989 papežem Janem Pavlem II. Na její kanonizaci do Říma dorazilo neuvěřitelných deset tisíc českých poutníků.

user-avatar

Václav Pokorný

13. 06. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce