Lidé, kteří žili v keňské Olorgesailie, vyráběli nejprve pěstní klíny (vlevo), ale už před 320 000 lety začali zhotovovat menší a sofistikovanější nástroje (vpravo).

Lidé, kteří žili v keňské Olorgesailie, vyráběli nejprve pěstní klíny (vlevo), ale už před 320 000 lety začali zhotovovat menší a sofistikovanější nástroje (vpravo). | zdroj: abc.net.au


320 000 let staré nástroje posouvají hlouběji do minulosti počátek lidské kultury

TÉMATA: pravěk | afrika | keňa | paleolit | archeologie | antropologie | evoluce člověka | homo sapiens

user-avatar

Yvonne K.

9. 06. 2018 | 09:00

Homo sapiens vyráběl pokročilé nástroje a promýšlel i jiné složitější aktivity desítky tisíc let dříve, než se předpokládalo. Tento pokrok v lidském chování korespondoval s výraznými změnami klimatu a krajiny a možná byl jimi vyvolán. Svědčí o tom poslední nálezy na jihu africké Keni.

Průzkum na pravěkém nalezišti Olorgesailie na jihozápadě Keni přinesl kamenné artefakty už v roce 1919, kdy lokalitu jako první objevil John Walter Gregory, a pokračoval dalšími objevy ve 40., 60. a 80. letech. Teď je tomu ale poprvé, co vědci zdokumentovali přítomnost pokročilejších nástrojů a lidského chování, typického pro střední dobu kamennou, která trvala do doby před 25 až 50 tisíci lety. Potíž je v tom, že nalezené artefakty jsou staré 320 000 let, tedy starší než dosud známé nejstarší fosilní pozůstatky Homo sapiens neboli člověka moudrého. Ten se měl podle dosavadních teorií na scéně evoluce objevit až před 200 000 lety. 

Nástroje jsou o mnoho menší a propracovanější než starší pěstní klíny nalezené ve stejné oblasti. Některé čepele jsou vyrobeny z obsidiánu, který se vyskytoval 25 až 30 kilometrů daleko od místa nálezu. To by mohlo znamenat, že tehdejší lidé již znali výměnný obchod. Při svých výpravách za vhodným materiálem se museli potkávat s jinými tlupami. “Myslím, že byste dlouho nepřežili, kdybyste se potloukali v cizím rajónu a brali mu odsud obsidián bez jeho svolení,” říká antropoložka Alison Brooksová z University George Washingtona ve Washingtonu. Richard Potts s artefakty v pánvi Olorgesailie v jižní Keni.

Vědci také objevili stopy po drcení a sekání červených a červených kamenů, ze kterých se pravděpodobně zpracovávalo barvivo. “Nevíme, k čemu ho používali, ale barvení archeologové často chápou jako základ složité komunikace skrze symboly. Stejně jako se dnes používají barvy v odívání nebo na vlajkách k vyjádření identity, tak toto barvivo lidem umožňovalo vyjadřovat své členství v nějakém společenství a udržovat vazby se vzdálenými skupinami,” vysvětluje spoluautor studie Rick Potts.

K tomuto významnému pokroku v lidském chování došlo během delšího období převratných enviromentálních změn, které byly zapříčiněny silnými zemětřeseními a klimatickými výkyvy. Ve stejné době, kdy tyto změny nastaly, mizeli z oblasti větší savci a byli nahrazeni menšími druhy zvěře. Zdá se, že zmíněné technologické inovace, spolupráce, výměnný obchod i raná forma symbolické komunikace pomohly lidem v náročnějších podmínkách přežít a opatřit si potřebné zdroje.

Bohužel vykopávky v Olorgesailie dosud nepřinesly žádné fosilie hominidů, takže nelze jednoznačně určit, zda nástroje vyrobili zástupci Homo sapiens nebo jiní lidští předci. Vše ale nasvědčuje tomu, že kořeny lidské kultury sahají mnohem hlouběji a dál, než jsme si dříve mysleli.

 

user-avatar

Yvonne K.

9. 06. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce