Návštěva místního trhu je taková malá ruská ruleta. Usedlíci si z možných rizik ale velkou hlavu nedělají.

Návštěva místního trhu je taková malá ruská ruleta. Usedlíci si z možných rizik ale velkou hlavu nedělají. | zdroj: news.vice.com


33 let po Černobylu stále konzumují radioaktivní plodiny. "Nic jiného nám nezbývá," říkají usedlíci

TÉMATA: černobyl | jaderná havárie | radioaktivita

user-avatar

Simona Knotková

5. 07. 2019 | 10:00

Od výbuchu černobylského reaktoru uběhlo více než 33 let. Blízké okolí však stále vykazuje vysoké dávky radiace a není bezpečné k životu. I přesto se množství usedlíků nehodlá odstěhovat. Ba co víc - bez omezení konzumuje kontaminované plodiny.

"Podobné tragédie netrvají další desetiletí nebo staletí, ale spíše tisíciletí. Stále zde můžeme naměřit hodnoty radiace, které jsou vysoko nad limit," píše ve zprávě Greenpeace z roku 2016 energetický analytik Shawn-Patrick Stensil. Tým badatelů zjistil, že hodnota radiace byla v některých plodinách až šestnáctkrát vyšší, než je limit bezpečný pro člověka. Jednalo se zejména o radioizotop cesium 137, který byl obsažen v mléku, lesních houbách, bobulích a masu. Znepokojující stav se přitom netýká jenom oblastí v bezprostřední blízkosti elektrárny, ale například i Rovenské oblasti vzdálené od Černobylu 200 kilometrů.

Izotop cesia má poločas rozpadu cca třicet let. Potrvá tedy ještě další staletí, než radiace dosáhne hladiny bezpečné pro populaci. "Tyto izotopy obíhají ekosystémem způsoby, které jsme si nikdy nedokázali představit. Pokud žijete vedle lesa, jsou součástí vašeho života. Zdejší komunity by měly být proto pravidelně dekontaminovány," říká Stensil. Dodává, že z politických důvodů se ale o bezpečí občanů nikdo příliš nestará. Pouhé kontrolování kvality potravin stojí peníze, kterých v Ukrajině není nazbyt. I děti narozené více než třicet let od havárie stále konzumují kontaminované mléko.

"Sami jsme dostávali mléko a chleb, které obsahovaly radiaci. Samozřejmě, že mě to znepokojuje, ale co můžu dělat? Moje matka dostala rakovinu hned krátce po Černobylu a zemřela," vypovídá Halina Čmulevič, samoživitelka dvou dětí žijící 200 kilometrů západně od Černobylu.

Z černobylské úrody...

Plně odevzdaný situaci je také další nejmenovaný usedlík: "Dobrá, řekněme, že houby v sobě mají Černobyl, ale my je stále sbíráme a jíme. Nepřemýšlíme nad tím. Nedáváme si pozor na místa, kde je radiace. Jíme všechno bez jakýchkoliv omezení. Když jdete na trh, odevšud slyšíte lidi, jak mluví o Černobylu. Pro nás ale žádný Černobyl neexistuje. Musíme pracovat a žít dál."

Budoucnost je podle vědců nejistá. K podobně rozsáhlé jaderné havárii nikdy v historii nedošlo, a tak nikdo neví, jaký dopad může dlouhodobý vliv radiace na lidi a prostředí mít. Jedno je jisté už teď – život poblíž Černobylu není bezpečný ani dnes a prokazatelně zvyšuje výskyt nádorů. "Společně s jadernou havárií ve Fukušimi v podstatě nyní běží dva experimenty, které nám odhalují, jak se radioizotopy chovají v životním prostředí v průběhu let. Zatím víme, že potrvá generace, než se radiace znovu dostane do stabilní hladiny. V čase mezitím přeživší žijící v oblasti riskují," varuje Stensil.

Dodává, že dopady podobných katastrof jsou z environmentálního a sociálního hlediska nevratné, a proto bychom v budoucnu měli před jadernou energií raději volit alternativu.

user-avatar

Simona Knotková

5. 07. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce