Hřbitov vlaků v Budapešti

Hřbitov vlaků v Budapešti | zdroj: David de Rueda


44 dní fotil opuštěná místa Evropy. Fotky vás ohromí

TÉMATA: Davida de Rueda | fotografie | černobyl | priprjať | fotografie | umění

user-avatar

Petr Gotlieb

29. 07. 2015 | 14:00

Temná noir vize budoucnosti jako vystřižená z kultovního sci-fi filmu Blade Runner, chtělo by se říct. Přitom hledíte do nitra opuštěné elektrárny blízko města Budapešť. Tak rafinované a vykonstruované jsou fotografie talentovaného umělce Davida de Rueda.

Pro své náměty a vize podnikl čtyřicet dní dlouhou cestu po převážně východní Evropě. Fascinován érou studené války navštěvuje místa v srdci bývalého Sovětského svazu, zkoumá staré továrny, hledá opuštěné vojenské objekty, bloudí ve městě duchů.

Jako mnoho jeho předchůdců David zachycuje strašidelnou atmosféru opuštěného města Pripjať, stojící v zakázané zóně po havárii jaderné elektrárny Černobyl. Snaží se o orginální pohled, sám tvrdí, že se nechce opakovat, své snímky doplňuje o osobní zápisky. Výsledek posuďte sami.

"Evropa nedávné minulosti byla pro mě jasnou volbou. Objevování opuštěných míst považuji za druh moderní archeologie, které může ve spojení fotografie zachytit představy mnohých," vysvětluje svoji motivace de Reuda.

Ztracená éra - Toto je památník Buzludža v Bulharsku.  Rozhodl jsem se ho prozkoumat v noci. Na vzdory husté mlze, která obklopila horu, jsem se pokusili o setkání třetího druhu.

Mateřská loď. Linnahall je bývalá koncertní hala v estonském Tallinu. Pomocí dlouhé expozice jsem rozsvítil toto místo, které jinak zůstává zahalené do tmy. Středový fomát dává fotografií sílu a přitahuje pozornost. Obraz mi připomíná vesmírnou loď.

Vyvolený. Tady jsme uvnitř opuštěné elektrárny blízko Budapešti v Maďarsku. Je to ohromující prostor s opuštěnými stroji s všudypřítomnou atmosférou strachu. Člověk zde zjistí, jak je malý.

Tvůrce. Vedle černobylské kavárny stojí autobusová zastávka. Na střeše stojí skleněná místnost ve tvaru kostky. Chtěl jsem pomocí dlouhé expozice vytvořit grafický obraz.

Kavárna. Toto je bývalá kavárna ve městě Prirjať. Chtěl jsem pomocí hry světla zvýraznit nádheru barevné mozaiky na skle.
Exploze času. Jedna z místností ve pripjaťské nemocnici. První místo, které jsem tady navštívil. Vypadá to jakoby sporák explodoval uprostřed pokoje a zničil všechno kolem sebe.

Osamělý pták. Nějaký čas jsem zkoumal pohledy ze střech města Pripjať. Na této fotografii jsem snažil zachytit totální samotu, která oblopuje toto město.

Slunečný prach. Východ slunce nad městěm Pripjať jsem fotografoval z nejvyšší budovy města, Fudžjami. Bylo fascinující pozorovat zlatavé paprsky, jak na malou chvíli ozářily mrtvé město a probudily ho k životu.

Dětský sen. Náš poslední den v Pripjaťi. Ptal jsem se sám sebe, jak ještě mohu jinak zachytit slavné ruské kolo. Měl jsem štěstí, najednou napadl sníh. Pripjať měla snovou atmosféru, konečně jsem měl obraz, který jsem hledal.

Zamrzlé hvězdy. Opuštěná radarová stanice v italských Alpách. Po téměř třech hodinách brodění se v půl metrovém sněhu jsme dorazili k těmto zamrzlým anténám. Chtěl jsem vytvořit něco postapokalyptického, ztraceného uprostřed nicoty.



Nukleární pád. Uvnitř chladící věž v jaderné elektrárně Černobyl, která nebyla nikdy dokončená. Zapomenutý monument.

Vysoká frekvence. Tento snímek pochází z nepoužívané experimentální elektrárny blízko Moskvy, kterou hlídá asi šest psů. Po krátké diskuzi nás ochranka pustila dovnitř. Měl jsem pár minut na tuto fotku. Náhodný pták letící nad našimi hlavami dal obrazu trochu té poezie.

Kapsle času. V Budapešti jsem fotografoval hřbitov vlaků. Cítil jsem se jako dítě, které pouští realitu, aby se mohlo pár hodiny procházet ve světě ocelových příšer.


Duše noci. Někde uprostřed vylidněné oblasti jižního pobřeží Islandu leží tento dlouho zapomenutý vrak letadla Douglas DC-3. Dorazil jsem tam ve 4:00 ráno a během čekání se na horizontu postupně začala objevovat polární záře.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Petr Gotlieb

29. 07. 2015 | 14:00