Staroměstská mostecká věž na Křižovnickém náměstí

Staroměstská mostecká věž na Křižovnickém náměstí | zdroj: otecvlasti.eu


7 záhad Staroměstské mostecké věže

TÉMATA: architektura | gotika | Karel IV.

user-avatar

Yvonne K.

26. 08. 2016 | 14:30

Staroměstská mostecká věž patří k nejpůsobivějším gotickým stavbám na světě. Spolu s Karlovým mostem ji v polovině 14. století nechal vybudovat císař Karel IV. podle návrhu Petra Parléře. Podobně jako jiná gotická architektonická díla ukrývá tato věž v sobě řadu symbolů, které vypovídají o způsobu myšlení tehdejších architektů i samotných panovníků, zadavatelů stavby. Ti své esoterní a jiné vědomosti ukládali do kamene pomocí symbolů, posvátné geometrie, tajných nápisů nebo číselných vztahů.

1.Světelná brána

Typický lomený oblouk tvoří bránu Staroměstské mostecké věže.

Věž byla koncipována jako symbolický vítězný oblouk, kterým procházeli čeští králové na své korunovační cestě od Starého Města na Malou Stranu s cílem u katedrály svatého Víta. Podle esoteriků však zároveň představovala sluneční bránu, kde poutník překračuje práh, vydává se za světlem a vstupuje do vyšší nadpozemské sféry.  Karel IV. údajně Prahu budoval jako duchovní křižovatku a budoucí centrum celé křesťanské Evropy. 

2. Slunovratové mystérium

Východ slunce na Karlově mostě. Foto: Dagmar Veselková

Ústřední mystický motiv celé stavby představuje tajuplné spojení symbolů lva a orla. Plamenná svatováclavská orlice je umístěna nad hlavou sochy sv. Víta, přičemž v této centrální ose stavby vévodí figura jednocasého lva, který spočívá na kytici a toužebným, ba přímo zamilovaným pohledem shlíží na orlici. Každoročně o letním slunovratu v poledne vrhá plastika lva po velmi krátkou dobu stín na erb se svatováclavskou orlicí. K tomuto jevu přitom dochází v jediný den v roce. Stejný den, na který ve středověku připadal svátek svatého Víta, večer zapadá Slunce při pohledu od paty věže nad místem, kde jsou ve svatovítské katedrále uloženy ostatky tohoto světce. 

3. Všude samí krabi

  Lunární sféra je po obvodu lomeného oblouku věže vyznačena osmadvaceti ozdobnými kraby.

Z pohledu astrologa je věž rozčleněna symbolicky do čtyř pater. Dole je sféra pozemská, nad ní lunární a sluneční, v nejvyšším patře pak hvězdná. Horizontální sféry odkazují zároveň na čtyři základní živly, přičemž sféra pozemská odpovídá živlu země, sféra lunární souvisí s vodou, třetí sféra sluneční se vzduchem a poslední sféra hvězdná se pojí živlem Lunární sféra je po obvodu lomeného oblouku věže vyznačena osmadvaceti ozdobnými prvky – kraby, což nejspíš symbolizuje 28 dnů lunárního měsíce. Čtrnáct krabů zdobí vzestupnou a druhých čtrnáct sestupnou polovinu oblouku. Sluneční sféře dominují sochy dvou panovníků – Karla IV. a jeho syna a následníka na trůnu Václava IV., v jejím centru je umístěna socha patrona věže sv. Víta. I tuto sféru doplňuje řada ozdobných krabů, tentokrát jich je 24 a představují 24 hodin slunečního času. V nejvyšší sféře, nebeské či hvězdné, jsou umístěny figury dvou zemských patronů, sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda, kteří bděli nejen nad cestou vedoucí na Pražský hrad, ale nad celým královstvím.  

4. Ledňáček ve věníku

Ledňáček ve věníku

Snad nejvíce vyhledávaným zdobným prvkem na věži, který se navíc mnohokrát opakuje, je pták ledňáček. Vedle horní části oblouku brány směrem k věžním nárožím je ledňáček obtočen osuškou svázanou dole do kruhu uzlem. Symbol je vykládán jako osobní emblém českého krále Václava IV. a váže se k němu pověst o vysvobození panovníka, vězněného vzbouřenými šlechtici, krásnou lazebnicí Zuzanou. Ledňáček byl totiž odpradávna znakem všech lazebníků. Je však zároveň také symbolem lidské duše, věřilo se, že dokáže ochránit stavbu před bleskem, ale i rozmnožovat skryté poklady a utišit bouři. Ledňáček býval pokládán za symbol věčnosti – vzkříšení či znovuzrození, podobně jako bájný fénix. Tento malý pestrobarevný ptáček se anglicky nazývá kingsfisher, německy Königsfischer – což znamená královský rybář. A právě královský rybář byl důležitým prvkem v mytologii svatého grálu, představoval jeho strážce a ochránce. Až půjdete kolem mostecké věže, počítejte, kolik ledňáčků na ní najdete. Je jich tu údajně pět – ale objeví je prý jen poctivý člověk. 

5. Záhadný věžník

Socha věžníka

Na vrcholu schodiště na ochozu věže je umístěna jedna z nejzáhadnějších gotických soch v Praze, lidově nazývaná „Klíčník“ nebo „Věžník“.  Je velmi poškozená, má znetvořený obličej bez nosu, levá paže chybí, záda hyzdí velká jizva. Z vlasů na temeni Věžníka trčí přehlížené torzo pravé, podle malých rozměrů jakoby dětské ruky. Zjevně přináležela k postavě nesené na zádech, která byla zničena. O významu sochy i jejím vzniku se dodnes vedou spory, chybí totiž archivní zprávy.  Podle všeho socha ztělesňuje věžníka chránícího vstup do věže. Po levém boku má na opasku zavěšen velký klíč, z druhé strany hrozivý nůž. Záhadou je, kdo si tuto groteskní sochu nechal objednat. Podle jedněch to byl Václav IV., podle jiných až Jiří z Poděbrad. 

6. Tajemné nápisy

Nahoře pod věžní střechou byly v minulém století objeveny dva zajímavé nápisy, vytesané ve dvou řádcích. Nemají mezery mezi slovy, a čteme-li je zepředu i pozpátku, znějí pořád stejně:

SIGNATESIGNATEMEREMETANGISETANGIS – a správně napsána pak: Signate, signate, mere me tangis et angis. (Překlad: Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen.)
Druhá věta je: ROMATIBISUBITOMOTIBUSIBITAMOR neboli Roma, tibi subito motibus ibit amor (Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska).

Jde patrně o zaříkadlo. Zlý duch, který by se je pokoušel číst, se prý chytí do magické pasti, nekonečné smyčky, unaví se a upustí od zlých úmyslů vůči mostu. Podobné nápisy jsou známy například z Itálie. Na severní straně Staroměstské mostecké věže je kamenná pamětní deska s rytým latinským nápisem připomínajícím boj obránců Starého města - Pražanů a studentů - se Švédy na Karlově mostě v roce 1648.

7. Hlavy popravených

Snad poslední záhada Staroměstské mostecké věže se týká českých pánů popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí za účast v protihabsburském povstání. V horní části věže bylo mezi lety 1621 – 1631 pro výstrahu vystaveno v železných koších dvanáct uťatých hlav významných českých protestantských šlechticů. Hlavy tu hnily přes deset let, sejmuty byly až za krátkého vpádu protestantských saských vojsk do Prahy a tajně pohřbeny na neznámém místě. To se dodnes nepodařilo nikomu objevit.

 

user-avatar

Yvonne K.

26. 08. 2016 | 14:30

> ExtraStory   |   Inzerce