Gill Pharaoh je jedním z 250 britských občanů, kteří od roku 2003 spáchali asistovanou sebevraždu.

Gill Pharaoh je jedním z 250 britských občanů, kteří od roku 2003 spáchali asistovanou sebevraždu. | zdroj: Daily Mail


75letá žena šla na eutanazii, ačkoli byla zdravá. Nechtěla dál stárnout a být na obtíž svým dětem

TÉMATA: neobyčejní lidé | eutanazie | stáří | senioři

user-avatar

Blondie

19. 08. 2015 | 12:30

75letá britská důchodkyně Gill Pharaoh šokovala svět, když se rozhodla pro asistovanou sebevraždu, aniž by trpěla vážnou nemocí, jež by ji omezovala v životě. Jak před svou smrtí uvedla, nesnesla pomyšlení, že bude dál stárnout a nechtěla dopadnout jako spousta jiných starých, nemohoucích lidí, o které se coby zdravotní sestra léta starala.

Měla skvělého partnera, úžasné děti i vnoučata, těšila se relativně dobrému zdraví. Žila v krásném domě se zahradou v pěkné, okrajové části Londýna a na finanční nedostatek si rovněž nemohla stěžovat. Místo toho, aby si užívala důchodu, se rozhodla si svůj život zkrátit. Důvod? Nesnesla pomyšlení, že by dál stárla a chátrala a stala se přítěží pro svou rodinu.

Jako zdravotní sestra a později ošetřovatelka nevyléčitelně nemocných starých lidí poznala Gill Pharaoh stáří se všemi jeho podobami utrpení velmi zblízka. Nepřála si proto něčím podobným sama procházet.

„Nemyslím si, že je stáří radostné,“ prohlásila v interview před svou smrtí. Řekla, že cítí, že to nejlepší již má za sebou a nyní to s ní půjde jen z kopce. „Nechci skončit jako stará dáma, která se na ulici belhá s pojízdným chodítkem,“ uvedla.

Gill v době svého mládí, kdy pracovala jako všeobecná zdravotní sestra

Gill Pharaoh si s myšlenkou na asistovanou sebevraždu pohrávala mnoho let, ale v odhodlání ji utvrdilo, když loni doprovázela starého muže trpícího nemocí motorického neuronu na kliniku, kde legálně provádějí eutanazie. Jak prozradila v rozhovoru, rodina ji v jejím přání skoncovat se životem nakonec podpořila, i když to pro ně nebylo lehké. Na eutanazii ovšem šla i kvůli nim, aby jim jednou nebyla na obtíž. Zažila, jak její vlastní matka trpěla demencí a viděla, jak trpí partneři a děti, když se musí starat o nemohoucího člověka. Vyžadovat pomoc a péči od svých dětí považovala proto za sobecké. „Chci, aby si užívali středního věku, aniž by se museli o mě starat. Nemyslím si, že by měli být jakkoli zodpovědní za mé stáří. Mnoho mých vrstevníků se kvůli svým starším příbuzným, kteří žili příliš dlouho, muselo omezovat a jejich život pak ztrácel na kvalitě,“ napsala Gill ve svém posledním blogu. Vzpomněla v něm i na profesionální pečovatele, kteří jsou často zneužívaní, špatně placení i trénovaní a kteří tuto profesi vykonávají většinou jen proto, že jinou práci nikde nenašli.

Gill před 15 lety, kdy jí bylo 60.

Podle Gill se dá slušně žít jen do 70 let a pak už to jde s člověkem jen z kopce, i když uznává, že existují šťastlivci, kteří i v 80 a 90 letech jsou aktivní a radují se ze života. Takových podle ní ale moc není.

„Do sedmdesáti jsem byla ve velmi dobré formě, schopná se plně zapojovat do jakýchkoli aktivit, kterým jsem se chtěla věnovat. Cítila jsem se činorodá, užitečná a vcelku produktivní. Pak jsem ale byla opakovaně napadena pásovým oparem a vše se změnilo,“ napsala ve svém posledním blogu. Také ji začal trápit šelest v uších. Sice nebere žádnou medicínu, nemá žádné bolesti, avšak cítí, že její život se uzavírá. Už nemá sílu chodit na delší vycházky, nosit se s nákupními taškami, cestovat za dětmi. Hůře si pamatuje jména z knih, které čte, a přestává ji bavit i práce na zahrádce a vaření. Přesto uznává, že to není nic tak strašného, aby musela naříkat – žádnou nemocí netrpí, nebere žádné léky, nesužují ji bolesti. Prostě se jen nechce dožit té poslední, tristní etapy svého života. O svém konci si přeje rozhodnout, dokud je ještě plně při smyslech a může se sama za sebe rozhodovat.

Šťastný pár na zahradě

Gill Pharaoh vydechla naposledy 21. července 2015 na klinice Lifecircle ve švýcarské Basileji, kde provádějí eutanazie. V předvečer sebevraždy strávila krásné chvíle se svým manželem, který ji do Basileje doprovázel. Procházeli se spolu po městě, pochutnávali si na večeři u břehu Rýna. „Celý ten večer byl velmi klidný a příjemný,“ vyprávěl pak její muž, i když ztráta milované partnerky je pro něj bolestná. „Gill o tom přemýšlela roky a já neměl v úmyslu jí to kazit svými emocemi a dělat jí to tak horší,“ vysvětlil svůj postoj.

Zprávy o smrti Gill Pharaoh se v Británii setkaly se smíšenými reakcemi. Zvláště to pobouřilo věřící a aktivisty v boji za práva na život, zatímco ti liberálnější se Gill zastávali. „Je to další hluboce znepokojující případ, který vysílá mrazivý vzkaz o tom, jak společnost hodnotí stáří a jak se stará o staré lidi ve Velké Británii,“ vzkázal mluvčí organizace Care Not Kiling (Pečuj a nezabíjej). Naopak známý "Doktor Smrt" Michael Irwin, jehož Gill za svého života podporovala a radila se s ním, řekl: „Někteří namítnou, že Gill se zachovala špatně, když se vyhnula předpokládané stařecké vetchosti. Ale vzhledem k tomu, že viděla tolik utrpení coby zdravotní sestra poskytující paliativní péči, bylo její rozhodnutí rozumné…“

Gill Pharaoh si nechala na klinice ve Švýcarsku lékařem vpíchnout smrtící dávku.

Před svou smrtí Gill Pharaoh na svém blogu zdůraznila, že eutanazii nepropaguje ani nevolá po eutanazii pro pacienty mentálně či fyzicky hendikepované, pouze žádá, aby zákonodárci její země vzali v potaz také názory lidé, jako je ona. „Byli jsme ze zákona ignorováni, což souvisí s bohem, v něhož nevěříme, ale kterého jistí lidé podporují a prosazují, aniž by měli jakýkoli důkaz o jeho existenci, přesto svůj pohled stále vnucují druhým,“ uzavřela svoji obhajobu bývalá zdravotní sestra.


Eutanazie na přání nemocného je zatím povolena jen v Nizozemsku, Lucembursku a Belgii, toleruje se v Oregonu, Kolumbii a ve Švýcarsku. Usmrcení na žádost, tedy se svolením poškozeného, je z hlediska českého trestního práva nedovolené a je posuzováno jako vražda. Podle loňského průzkumu CVVM v ČR poklesl počet příznivců zavedení eutanazie z 67 % v roce 2013 na 64 % v roce 2014. Počet odpůrců eutanazie zůstává stejný, okolo 26 %. Podle jiných statistik jsou pro eutanazii 2/3 lidí, proti 1/3 dotázaných, a to jak z odborné, tak z laické veřejnosti.

 

user-avatar

Blondie

19. 08. 2015 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce