Před osmdesáti lety zahájili Němci v Česku teror. Ilustrační foto.

Před osmdesáti lety zahájili Němci v Česku teror. Ilustrační foto. | zdroj: ct


Akce Mříže: Němci po obsazení Čech a Moravy ihned zatýkali, česká policie horlivě přisluhovala

TÉMATA: němci | nacisté | protektorát | okupace | gestapo | policie

user-avatar

Václav Pokorný

15. 03. 2019 | 21:29

Hned po zahájení okupace Čech a Moravy nacistickým Německem začalo zatýkání levicových aktivistů, Židů a německých emigrantů. Gestapo rozjelo předem připravenou akci ve spolupráci s českou policií, která disponovala seznamy „politicky závadných osob“. Značná část zadržených musela být tehdy propuštěna, neboť vysoký počet zatčených překvapil i samotné gestapáky.

První německá policejní akce na počátku okupace Čech a Moravy byla zahájena 15. března 1939 a měla název Aktion Gitter, česky Akce Mříže. Zatýkáni byli především levicově smýšlející komunisté, sociální demokraté, národní socialisté či anarchisté, tedy osoby takzvaně podezřelé z komunistické činnosti, o kterých se předpokládalo, že by se mohly stát hybnou silou odporu proti německé přítomnosti. Dále byli zatýkáni Židé a němečtí exulanti.

Zatýkání prováděly operační skupiny gestapa, rozmístěné po celém území Čech a Moravy, ve spolupráci s českou policií. V několika případech zahájili zatýkání komunistů iniciativně sami čeští policisté. Oficiální datum ukončení operace není známo, avšak většina badatelů za něj pokládá květen 1939.

Při samotné operaci bylo na celém území protektorátu během prvních dvou dnů zatčeno 5800–6400 osob. V Čechách se jednalo o 4376 lidí a na Moravě o 1500–2000. Z řad zatčených bylo 1500 lidí odesláno do koncentračních táborů, ale většina z nich byla postupně propuštěna. Jména propuštěných byla ovšem zařazena do takzvané kartotéky A, která vedla evidenci všech „nepřátel státu“.

Akci Mříže připravovaly německé bezpečnostní složky (gestapo a Sicherheitsdienst) již v létě 1938. Tehdy byla vytvořena kartotéka M, do níž byli zapisováni němečtí exulanti usazení v Československu. Informace byly získávány od agentů, které německé bezpečnostní složky nasadily mezi německé uprchlíky, a také od sudetských Němců, kteří spolupracovali s některou z říšských tajných služeb.

Dalším vydatným zdrojem informací pro tuto akci se staly písemnosti českých centrálních orgánů a policejních ředitelství s údaji o politických protivnících. Tyto kartotéky nebyly většinou zničeny, ale byly předány německým orgánům krátce po okupaci. Jako seznamy levicových odpůrců posloužily také kandidátní listiny z prvorepublikových voleb.

Z historických pramenů tak vyplývá, že český policejní aparát až na čestné výjimky projevil v  Aktion Gitter nebývalou horlivost.



user-avatar

Václav Pokorný

15. 03. 2019 | 21:29

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu