Při exhumaci v září 1947 bylo v Postoloprtech odkryto celkem devět hromadných hrobů.

Při exhumaci v září 1947 bylo v Postoloprtech odkryto celkem devět hromadných hrobů. | zdroj: MF DNES


Mrtvý Němec - dobrý Němec? Aktéry masakru v Postoloprtech hnala touha po pomstě

TÉMATA: druhá světová válka | československo | 1945 | sudetští němci | nacisti | postoloprty

user-avatar

Václav Pokorný

25. 05. 2018 | 13:00

Po skončení druhé světové války došlo na některých místech Československa k zabíjení obyvatel německé národnosti. K nejsmutnějším případům patří události z Postoloprt, kde na přelomu května a června roku 1945 zabili vojáci Československé armády 763 Němců, mezi nimi i pět chlapců ve věku od 12 do 15 let.

V květnu roku 1945 se Postoloprty měly stát sídlem velitelství 1. československé divize, a proto zde došlo k mimořádným opatřením. Ještě před příchodem jednotek se její zástupci sešli s generálem Oldřichem Španielem, který pronesl velmi emotivní formulaci: „Dobrý Němec je ten, který je mrtev.“ Tímto výrokem ve vojácích, kteří na vlastní kůži zažili řádění Němců na
východní frontě, znásobil touhu po odplatě. Někteří z nich se budou později při výsleších tímto "posláním“ obhajovat.

Součástí předsunuté jednotky, která byla do Postoloprt vyslána, aby vyčistila město od nepřátel, byly tři oddíly. První dva měly spolupracovat společně, třetí jednotka obranného zpravodajství měla být samostatná. Kasárny v Postoloprtech

Po příjezdu jednotek do Postoloprt bylo několik stovek německých mužů nahnáno do místních kasáren, za bedlivé asistence místního policisty Bohuslava Marka. Ženy, děti a staří lidé byli posláni do tábora v bažantnici na okraji města.

Rozkaz generála Španiela vyčistit město od nepřátel vzaly jednotky doslova a hned první den začaly s popravami mužů, které vykonávaly převážně v noci. Oběti těchto poprav pak zakopaly do masových hrobů. Tím však události nekončily a v následujících dnech nabraly ještě tragičtější směr.

3. června do města dorazil průvod stovek žateckých, ale i břvanských, vyškovských a rvenických Němců, kteří byli internováni opět v místních kasárnách. Následovaly další  popravy a v těchto dnech došlo i k vraždě pěti třináctiletých kluků. Z výpovědí svědků vyplývá, že se chlapci pokusili z internačního tábora utéci nebo si natrhat ovoce ze stromů v zahradě. Hlídka je ale chytila a na příkaz policisty Marka zmlátila. Tím to však neskončilo a na přímý rozkaz štábního kapitána československé armády Vojtěcha Černého byli chlapci demonstrativně, před zraky ostatních, popraveni. Zajatí němečtí vojáci kopou krátce po skončení bojů v květnu 1945 společný hrob na příbramském hřbitově.

Až o rok a půl později se začaly ozývat hlasy, které se dožadovaly objasnění událostí v Postoloprtech. V roce 1947 byla zřízena parlamentní vyšetřovací komise. Vyslechla řadu svědků a při exhumaci odkryla celkem devět hromadných hrobů, ve kterých se podařilo identifikovat 763 zavražděných, včetně pěti žen, jednoho dítěte a pěti chlapců ve věku od 12 do 15 let. Nejvíce mrtvých, 452 bylo nalezeno v levonické bažantnici, další lidé byli povražděni u školy, v kasárnách, u trati, na vinici a v pískovně.

Kapitán Vojtěch Černý se před vyšetřovací komisí vůbec netajil, že rozkaz k popravě chlapců vydal. Svého činu nijak nelitoval. „Němci udělali tolik zla, že jim to nikdy nemůžeme odplatit, i kdybych prováděl exekuce každý den. Jestliže německý národ dovedl odpravit 25 milionů lidí, je těžké jednati jinak, chceme-li s nimi držet krok," prohlásil před vyšetřovací komisí. Viníci masakru však nebyli označeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. 

Až v roce 2009 severočeští policejní vyšetřovatelé vypátrali a označili muže, kteří jsou za masakr odpovědní. Za hlavní viníky postoloprtského masakru prohlásili místního policistu Bohuslava Marka a důstojníka Svobodovy armády Vojtěcha Černého. Oba muži jsou však dnes již po smrti.

user-avatar

Václav Pokorný

25. 05. 2018 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce