Nález rampy v alabastrovém lomu ve Východní poušti v Egyptě odhalil pravděpodobný způsob transportu kamenných bloků, který se mohl používat i za účelem stavby Velké pyramidy v Gíze.

Nález rampy v alabastrovém lomu ve Východní poušti v Egyptě odhalil pravděpodobný způsob transportu kamenných bloků, který se mohl používat i za účelem stavby Velké pyramidy v Gíze. | zdroj: dailymail.co.uk


Alabastrový lom vědcům napověděl, jak se stavěly egyptské pyramidy

TÉMATA: pyramidy | egypt | starověk | gíza | chufu | cheops | starověké technologie

user-avatar

yk

9. 04. 2019 | 09:00

Dlouhá léta si vědci lámali hlavu, jak přesně staří Egypťané postavili Velkou pyramidu v Gíze. Nyní možná našli odpověď v 4500 let starém lomu na alabastr.

V lomu Hatnub, severně od Luxoru, kde Egypťané těžili alabastr, objevili archeologové pozůstatky 4500 let staré rampy. Pyramidy se sice stavěly hlavně z vápence, je však velmi pravděpodobné, že stejný systém, který se zde využíval k přesunu alabastru, použili Egypťané i při stavbě Chufuovy pyramidy. Kameny vytahované z tohoto lomu byl zhruba stejně velké jako ty, ze kterých se stavěla Velká pyramida v Gíze. Stáří rampy navíc odpovídá době, kdy byla stavba Velké pyramidy v Gíze zahájena.

"Rozhodně jde o důležitý objev – máme první důkaz, který vysvětluje systém tak náročných staveb," uvedl Mustafa Waziri, generální tajemník egyptského ministerstva pro starožitnosti.

Jak se ukázalo, šlo o mnohem propracovanější systém, než se původně myslelo. Systém se skládal z centrální šikmé rampy, po jejíchž stranách byly vytesány schůdky, a také z otvorů ve skále, do kterých byly ukotveny silné dřevěné sloupky. Alabastrové kvádry byly umístěny na dřevěné sáňky a sloupy sloužily jako kladky, kolem kterých byly obvázány provazy. Tahači kamene stáli po stranách saní a táhli za provaz omotaný kolem sloupků. Sloupky se sice neotáčely, ale lano klouzalo po jejich povrchu, a to ulehčovalo práci. Navíc nehrozilo, že by se kámen převážil a strhl s sebou dělníky. Při vytahování saní nahoru se používalo hned několik dvojic sloupků. Stavitelé tudíž byli schopni posunovat kamenné bloky pomocí systému oběma směry, a nikoliv tak, že by je jednoduše za sebou tahali lidé.

I tak ale zůstává pravdou, že Chufuova pyramida vznikla díky těžké fyzické práci velkého počtu lidí. "Systém, který jsme objevili, byl schopný umožnit více lidem najednou použít sílu na tažení jednoho bloku, takže mohli kameny pohybovat rychleji, než se dříve předpokládalo," řekl pro The Guardian Roland Enmarch, britský profesor egyptologie.

Podle vědců byli tahači s lany rozmístěni u všech sloupků podél schodiště. „Toto uspořádání umožňuje lidem, aby se rozmístili podél rampy a aby veškerá síla byla vyvíjena v jednom směru,“ vysvětlil Enmarch.

To, že Egypťané používali při stavbě pyramidy rampy, se sice dávno předpokládalo, ale jak tento systém přesně fungoval, bylo po staletí záhadou. Vědci se dosud domnívali, že Egypťané používali rampy o sklonu nejvýše deset stupňů. V Hatnubu je však rampa podstatně příkřejší, jak upozornil další účastník výzkumu, Yannis Gourdon z Francouzského institutu pro orientální archeologii v Káhiře. „S pomocí saní, jež nesly kamenný blok, a lan vedených přes dřevěné sloupy mohli staří Egypťané vytáhnout alabastrové bloky z lomu po velmi strmých svazích o sklonu 20 stupňů či více,“ upřesnil vědec. Grafické znázornění fungování rampy

Div světa

Chufuova pyramida (též Cheopsova pyramida nebo Velká pyramida) je největší pyramida v Egyptě, největší známá kamenná stavba vybudovaná v období starověku, první a současně jediný do dnešní doby zachovaný z klasických divů světa. Jedná se o nejhmotnější stavbu na světě, kdy původní objem celé stavby měřil asi 2 520 000 m3. Na celou stavbu bylo použito asi 2,3 milionu kusů kamenných bloků (jeden má cca 2,5 tuny), které na zemi spočívají tíhou téměř 5 000 000 tun.

Kamenné bloky jsou opracovány s přesností 0,2 milimetru. Jsou uloženy vedle sebe s takovou přesností, že mezi bloky je stěží možno vsunout ostří břitvy. U mnohých techniků panuje názor, že je to podobné, jako kdyby se civilizace, která zvládá nejprimitivnější základy fyziky, pustila do konstrukce atomové bomby.

Podle záznamů historika Hérodota pracovalo na stavbě v tříměsíčních intervalech okolo sta tisíc otroků po dobu asi 20 let. Dnes se odborníci shodují, že na stavbě pracovalo něco přes 30 tisíc dělníků, někteří mluví dokonce o pouhých 10 tisících – ne však otroků, ale rolníků a kvalifikovaných dělníků, pro něž bylo v blízkosti pyramidy zřízeno dokonce i sídliště s několika tisíci domy.

 

user-avatar

yk

9. 04. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu