Charles Jenkins si vlastní vinou zkazil celý život.

Charles Jenkins si vlastní vinou zkazil celý život. | zdroj: messynessychic.com


Američan byl 40 let v severokorejském zajetí. Ve filmech musel hrát kapitalistického padoucha

TÉMATA: severní korea | filmy

user-avatar

Simona Knotková

9. 03. 2018 | 05:00

Charles Jenkins patřil k hrstce amerických vojáků, které Severokorejci v 60. letech zajali a využili je v kinematografickém průmyslu. Na svobodu se dostal teprve v roce 2004.

Na počátku všeho hledejte alkohol. Kdyby Charles Robert Jenkins nebyl osudové noci pod parou, možná by nikdy nepadl do spárů Severokorejců. Tehdy pětadvacetiletý voják sloužil v roce 1965 v korejském demilitarizovaném pásmu. Jako by už nestačilo, že se nacházel tak blízko nebezpečné totalitní zemi, dennodenně ho ještě trápil strach, že ho Američané přeloží do vietnamské války. Svou depresi a úzkost začal pravidelně utápět v alkoholu. 4. ledna si dal na noční hlídce deset piv, když dostal nápad, který mu změnil celý jeho život –nechá se zajmout Severokorejci. Ti ho určitě pošlou do Sovětského svazu, který ho s USA následně vymění za dalšího válečného zajatce. Samotné zajetí skutečně nebyl těžký úkol. Pak se už ale nic nevyvíjelo podle jeho plánu…

Korejci si ho ponechali a Američanům poslali dopis o jeho zběhnutí. S dalšími třemi americkými vojáky ho na sedm let zavřeli do jednopokojového domu, kde je učili komunistické propagandě a nazpaměť je nutili odříkávat dlouhé statě v korejštině. Když to nešlo po dobrém, vše jistily fyzické tresty.

"Žil jsem jako pes," popisoval Jenkins později život v KLDR. "Nikdo tam nežil dobře. Nebylo co jíst, netekla voda, žádná elektřina. V zimě jste mrzli, v ložnici jsem měl stěny pokryté ledem. Nemohli jste jít třeba k sousedovi na drink. Když lidi začali pít, začali mluvit. A pak mizeli."

Kim Čong-il byl filmovým nadšencem. Kde ale sehnat člověka, který by zahrál nefalšovaného imperialistického nepřítele?

Zatímco muž strádal, jeho věznitelé s ním měli velkolepé plány – udělají z něj nefalšovaného amerického padoucha ve svých filmech. V roce 1982 měl premiéru snímek Neopěvovaní hrdinové, kde si Jenkins zahrál šíleného amerického doktora, který zosnoval korejskou válku.

"Byla to chyba angažovat mě do filmu. Bylo to příšerné. Neumím hrát!"

To byl první důkaz po sedmnácti letech, že voják je stále naživu. Americká vláda však tuto informaci tajila až do roku 1996.

Jenkins se pak stal jakousi hollywoodskou hvězdou na korejský způsob. Lidé na ulici ho začali poznávat a chtěli po něm autogram. Jeho nový post v kinematografii mu dokonce otevřel dveře do vlivnějších kruhů. Na oficiálních akcích se potkával se sovětskými diplomaty.

"Vystavovali mě jako trofej. Někteří mě litovali a tajně mi dávali knihy a filmy z ciziny. Jenom tak jsem se dozvídal, co se zrovna děje ve světě," vzpomínal.

Charles Jenkins strávil v KLDR čtyřicet let

Korea mu opatřila také manželku, japonskou zajatkyni Hitomi Soga. Do země se dostala, aby tam špiony učila japonštině. Právě díky ní a pomoci japonské vlády se mu v roce 2004 podařilo také konečně uprchnout. Nevrátil se ale do USA, kde byl stále považován za zrádce, ale usadil se na ostrově Sado. Tam po zbytek svého života prodával v malém obchůdku suvenýry.

Zemřel loni v prosinci, v 77 letech. Ještě před jeho smrtí se ho ptali, jaké nebezpečí Severní Korea pro svět skutečně skýtá a zdá se máme bát napětí mezi Kimem Čong-unem a Donaldem Trumpem. Jenkins nic nezastíral.

"Se Severní Koreou si nemůžete být nikdy jisti. Je schopna všeho. Je jí to fuk," odpověděl.

user-avatar

Simona Knotková

9. 03. 2018 | 05:00

> ExtraStory   |   Inzerce