Dobrý nápad, nebo zbytečná manipulace s něčím, co je v naší společnosti už staletí zakotveno?

Dobrý nápad, nebo zbytečná manipulace s něčím, co je v naší společnosti už staletí zakotveno? | zdroj: curiosity.com


Američané chtěli zavést kalendář se třinácti měsíci. Neuchytil se

TÉMATA: kalendář | čas | usa | svátky | měsíce

user-avatar

Simona Knotková

6. 05. 2019 | 12:00

Ve 20. letech minulého století přišel Američan Moses B. Cotsworth s revolučním kalendářem, který měl usnadnit práci hlavně všem firmám a účetním. V běžném životě se jeho třináctiměsíční rok ale neuchytil.

Moses B. Cotsworth pracoval jako účetní pro British Railway. Součástí jeho práce bylo vypracovávat přehled tržeb za jednotlivé měsíce a vzájemně je porovnávat. Tady ale narážel na problém. Každý měsíc se od sebe totiž lišil nejenom svou délkou, ale také počtem slabých/silných dnů. Podle jeho výpočtů kupříkladu tvořily průměrných 18 % z týdenní tržby pondělky. Neděle byly oproti tomu slabé a do týdenní tržby přispívaly v průměru 4 %. Jak tedy dospět k co nejpřesnějšímu výsledku, když některé měsíce měly víc neděl a některé zase víc pondělků?

Řešení viděl v zavedení třináctiměsíčního kalendáře, ve kterém by všechny měsíce měly dvacet osm dní a každý den měl své pevné místo v kalendáři. V realitě by to vypadalo tak, že každého prvního by bylo pondělí, druhého úterý atd. (Pověrčivé jedince by asi moc nenadchlo, že každý pátek připadl na třináctý den v měsíci.) Třináctý měsíc by se poté nacházel mezi červnem a červencem a podle anglického výrazu pro slunovrat "solstice" by se nazýval Sol. V tomto měsíci se měl v přestupném roce objevovat také 29. den. Aby celý rok dával dohromady klasický počet dnů, den po 28. prosinci Cotsworth určil jako takzvaný Roční den, den mimo všechny měsíce, který by byl po celém světě svátkem.

Asi není divu, že jeho nápad nadchl především další účetní a podnikatele. Oblíbil si ho zejména zakladatel firmy Kodak George Eastman, který kalendář sponzoroval. Třináctiměsíční kalendář uvedl v Kodaku do provozu v roce 1924 a finance se podle něj řídily až do 80. let.

Méně nadšená už byla veřejnost, které se kupříkladu nelíbilo, jak kalendář nakládal se Dnem nezávislosti. Cotsworth navrhl kalendář tak, aby všechny svátky byly v pondělí, a lidé tak měli prodloužený víkend. To znamenalo data některých svátečních dnů změnit. Den nezávislosti tak měl namísto obvyklého 4. července připadat na pondělí 2. července. Pokud by měl svátek probíhat podle starého uspořádání, Den nezávislosti by Američané slavili 16. Sola. Ani jedna varianta se lidem samozřejmě nezamlouvala. I to byl jeden z důvodů, proč se Cotsworthův kalendář v běžném životě nikdy neuchytil.

user-avatar

Simona Knotková

6. 05. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu