Zaoceánský parník St. Louis byl plný židovských uprchlíků. Američané ho přesto poslali zpět.

Zaoceánský parník St. Louis byl plný židovských uprchlíků. Američané ho přesto poslali zpět. | zdroj: smithsonianmag.com


Američané odmítli tisíce židovských uprchlíků. Báli se, že to jsou nacističtí špioni

TÉMATA: druhá světová válka | usa | špioni

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 11. 2015 | 14:00

S uprchlíky to bylo složité nejen v dnešních dobách, ale třeba také za druhé světové války. Tehdy z Evropy do USA prchaly tisíce Židů z obavy před nacistickým Německem. Jenže Američané měli obavy, že to jsou špioni.

V léte roku 1942 plula do USA loď SS Drottingholm. Na palubě vezla stovky zoufalých Židů prchajících z Evropy. Když loď doplula do New Yorku, všichni Židé vykládali imigračním úředníkům ten stejný příběh. V Evropě řádí Hitler a vraždí Židy, prcháme před jistou smrtí. Toto museli vysvětlovat postupně sedmi různým úředníkům ze sedmi různých agentur. Procedura se zdála nekonečná. Mezi Židy byl i sedmadvacetilerý Karl Fridrich Bahr. Druhý den po pohovorech mu FBI přišla říct, že je podle nich německý špion, který dostal od gestapa 7000 marek za to, že ukradne americké technologické plány zbraní. Byl postaven před soud a odsouzen k smrti

Bahr netušil, že jeho případ je jen záminka a omluva pro to, aby Spojené státy nemusely přijímat židovské uprchlíky. Byla to rozšířená praxe, vždyť v roce 1939 Američané vrátili zpět od svých břehů velký zaoceánský parník St. Louis se 937 pasažéry na palubě. Všechno to byli židovští uprchlíci. FBI tehdy tvrdila prezidentu Rooseveltovi, že vlna židovských imigrantů představuje vážnou bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy. 

Zpět k Bahrovi. Tomu se dostala velká pozornost ze strany tisku. V té době byla posedlost špiony v USA opravdu velká. Napomohlo k tomu i odhalení německých agentů, které v USA vysadila ponorka. Soud byl přísný. Bahr navíc přiznal, že absolvoval školu pro špiony. Hájil se, že hodlal vše ohlásit americkým úřadům, jakmile se dostane do Států. Pak ale dostal strach a imigračním úředníkům to zamlčel. Prohlásil také, že v Americe je mnoho německých špionů. To jen posílilo obavy veřejnosti, že z USA se stává velká německá pátá kolona. Státní návladní Biddle varoval prezidenta, aby úřady neudělovaly uprchlíkům z okupované Evropy azyl. Odmítal i zprávy o koncentračních táborech, a to až do konce roku 1944.

V této atmosféře byl čím dál zoufalejší Bahr odsouzen k smrti. Krátce nato, v den jeho narozenin, mu jeho žena oznámila, že se s ním rozvádí. Nakonec mu byl rozsudek změněn na 30 let vězení. Bahrův případ ovlivnil imigrační politiku USA v průběhu celé války. Tisícům Židů byl odepřen azyl a FBI trvala na tom, že jsou mezi nimi agenti. Zlom nastal, teprve když na konci roku 1944 dorazily první fotogtafie z koncentračních táborů. To už ale byla válka u konce.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 11. 2015 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu