Legendy nejsou žádným výmyslem, jak ukázal nedávný výzkum ostatků Erika Svatého.

Legendy nejsou žádným výmyslem, jak ukázal nedávný výzkum ostatků Erika Svatého. | zdroj: Daily Mail


Analýza kostí odhalila podrobnosti o brutální smrti švédského krále Erika

TÉMATA: antropologie | výzkum | švédsko | svatí muži

user-avatar

Irena Gruberová

23. 03. 2016 | 11:15

O švédském králi Eriku IX., zvaném také Erik Svatý, se nezachovaly žádné historické záznamy. Jediným pramenem informací o jeho životě tak jsou legendy, ale ty věda obecně nepovažuje za spolehlivý zdroj. Nedávna analýza ostatků švédského krále však odhalila, že legendy se možná zakládají na pravdě.

Před dvěma lety, v dubnu roku 2014, byla v katedrále ve městě Uppsala slavnostně otevřena rakev s ostatky švédského krále Erika IX. Ten podle legend zemřel mučednickou smrtí v desátém roce své vlády, tedy v roce 1160. Když vyšel z kostela po skončení bohoslužby, obklopili ho jeho nepřátelé, srazili jej k zemi, vysmívali se mu a zasadili mu několik bodných ran. Nakonec mu usekli hlavu. Podle legend se během jeho vraždy stal zázrak a z místa, kam dopadla jeho useknutá hlava, vytryskl pramen. Ve Švédsku ho pak uctívali jako svatého a stal se patronem švédského národa. Církev ho však za svatého nikdy neprohlásila. Jeho ostatky jsou uchovávány v relikviáři v katedrále v Uppsale od roku 1257. Švédský král Erik IX. zvaný Erik Svatý

Písemný záznam o životě a mučednické smrti Erika IX. však pochází až z legendy zapsané v roce 1290, o níž se soudilo, že vznikla, aby pomohla zesnulému králi vytvořit pověst světce. Nicméně nedávno zveřejněné výsledky řady testů, které vědci z různých oborů provedli na králových ostatcích, dávají legendám do jisté míry za pravdu. 

Radiokarbonové měření kostí například potvrdilo, že král zemřel v již zmíněném roce 1160. Osteologické analýzy prozradily, že mu bylo mezi 30 až 40 lety a těšil se poměrně dobrému zdraví. Hustota jeho kostí byla o 25 procent nad průměrem dnešních mladých lidí! Byl velmi dobře živený, mohutné tělesné stavby a fyzicky velmi zdatný. Živil se sladkovodními rybami a zřejmě tak dodržoval církevní půsty. Výzkum kosterních ostatků krále Erika IX.

V jeho lebce se našla promáčklin) způsobená jednou či dvěma ranami, které mu zřejmě někdo zasadil zbraní. Podle legendy vedl Erik křížovou výpravu proti pohanským Finům, což by mohlo vysvětlovat, kde přišel ke svým zraněním. Zbývající kosti nesly stopy po nejméně devíti řezných ranách, z nichž sedm se nalézalo na dolních končetinách. Žádnou ránu král neutrpěl v žebrech nebo v pažích, zřejmě proto, že jej chránila kroužková košile (hauberk). Do holenních kostí mu byly uštědřeny rány směrem od chodidel, takže lze usuzovat, že oběť ležela čelem k zemi. Krční obratel byl přeřezán; to by ovšem bez odstranění kroužkové košile nebylo možné. Hlavu proto králi nesetnuli během bitvy. Zřejmě ještě následovala nějaká mezihra odehrávající se mezi bitvou a stětím, a to by odpovídalo tomu, co popisují legendy – tedy že král byl terčem posměchu a hanobení.

Závěry výzkumu jsou sice zatím jen předběžné a analýzy dál pokračují, nicméně už teď lze říci, že kosterní ostatky nejsou nijak v rozporu s obsahem legend.  

user-avatar

Irena Gruberová

23. 03. 2016 | 11:15

> ExtraStory   |   Inzerce