Havárie balonu zachycená třetím členem posádky Nilsem Strindbergem.

Havárie balonu zachycená třetím členem posádky Nilsem Strindbergem. | zdroj: thevintagenews.com


Andréeho expedice balonem ztroskotala kvůli mizernému plánování

TÉMATA: polární výpravy | balony | severní pól | expedice

user-avatar

Tomáš Chalupa

1. 10. 2019 | 13:00

V roce 1897 odstartovala polární expedice Salomona Augusta Andréeho k Severnímu pólu. Expedice skončila tragickou katastrofou, na kterou si ale její hlavní organizátor „zadělal“ už před startem celého podniku.

Závod o dobytí severního pólu byl stejně dobrodružný a dramatický jako pozdější závod o přistání na Měsíci. Velmoci i jednotlivci se předháněli v tom, kdo se první dostane na tento nejsevernější bod na Zemi. Jednou z polárních velmocí bylo Švédsko, a tak se jeho občanu Salomonu Augustu Andréemu (1854–1897) dostalo velké podpory v jeho záměru dostat se na pól balonem.

Andrée byl expertem na balonové létaní a také sám o sobě tvrdil, že je odborníkem na přežití v extrémních podmínkách. Plánoval s balonem vzlétnout z Kanady nebo Ruska a přelétnout přes severní pól. O jeho plánech psaly noviny po celém Švédsku a veřejná podpora byla skutečně mimořádná. Expedicí žilo doslova celé Švédsko.

Andrée se ale nechal strhnout všelidovým entuziasmem a přehlédl mnoho zásadních věcí. Tou první byl samotný balon plněný vodíkem, který se k podobnému podniku prostě nehodil. Balonové létání má svá rizika i nad obydlenou klidnou Evropou, natož když se letí mrazivými polárními pustinami. Podstatou problému je to, že balon je z podstaty věci neřiditelný. Andrée sice vynalezl vlastní způsob řízení balonu lany, ale ten nebyl dostatečně odzkoušen a víra v něj byla silně přehnaná. Andrée také svůj balon pojmenovaný Ornen (Orel) vůbec nevyzkoušel. Prostě jej převzal od francouzského výrobce a neprovedl jediný test.

V červenci 1897 odstartoval Ornen ze Svalbardu. Na palubě byl kromě Andréeho ještě Nils Strindberg a Knut Fraenkel. Krátce poté, co vystoupal do cestovní výšky, začal ztrácet vodík. Díky tomu se jakékoliv řízení pomocí lan stalo krajně obtížným, ne-li nemožným. Bylo jasné, že balon dříve nebo později havaruje, což se skutečně stalo. Trojice havarovala uprostřed arktické pustiny a muži se dostali do situace, se kterou vůbec nepočítali. Andrée totiž jakoukoliv možnost ztroskotání vylučoval a neučinil pro ten případ žádné přípravy. Muži ani nebyli pořádně oblečení. Patrně zemřeli na otravu z masa ledních medvědů, kterým se po vyčerpání zásob museli živit.

Celá desetiletí byl osud nešťastné trojice neznámý. Až v roce 1930 byl objeven provizorní tábor trosečníků z Ornena na Bílém ostrově (Kvitoya). Místo se stalo památníkem a hrobem třech statečných Švédů a mnoho lidí jej od té doby navštívilo, aby jim vzdalo čest.

Pravdou je, že za celou katastrofu nesl odpovědnost sám Andrée. Podcenil rizika, neměl vůdcovské schopnosti, na výpravu se adekvátně nepřipravil. Že ani nevyzkoušel balon, se kterým se vypravil do Arktidy, nebo že si nepřipravil žádné řešení pro případ nehody, je doslova šokující. Andrée tak sice je mnohými považován za hrdinného dobyvatele severu, ve skutečnosti ale byl především nezodpovědný snílek.

O osudu této expedice Jan Troell natočil v roce 1982 dobrodružný film Let Orla, který byl nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.

user-avatar

Tomáš Chalupa

1. 10. 2019 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu