Vyznávat odlišné názory bylo dříve tvrdě trestáno.

Vyznávat odlišné názory bylo dříve tvrdě trestáno. | zdroj: allthatsinteresting.com


Annie Besant vydala knihu o antikoncepci. V roce 1877 ji za to zatkli

TÉMATA: ženy | osudy | antikoncepce | 19. století

user-avatar

Simona Knotková

25. 04. 2018 | 11:58

Ještě na konci 19. století bylo téma antikoncepce a plánového rodičovství tabu. Doplatila na to i britská filozofka Annie Besant.

1. října 1847 se v Londýně narodila Annie Wood. Mladá žena se ve dvaceti letech provdala za kněze Franka Besanta a vzala si jeho druhé jméno. Nejednalo se ale o šťastně manželství a dvojici rozdělovaly odlišné náboženské a sociální názory. Annie také trpěla tím, že veškeré finance připadaly manželovi a ona jako žena neměla právo cokoliv vlastnit. V té době byl rozvod ještě něčím zapovězeným, proto se od svého muže v roce 1873 "legálně oddělila". Po osamostatnění se mohla konečně věnovat vlastnímu rozvoji a etablovat se jako uznávaná filozofka.

Nejprve se přidala k Národní sekularistické radě (organizaci vymezující se proti náboženství a bojující za nezávislost státní moci), později k socialisticko-demokratické Fabiánské společnosti. Pravidelně se zúčastňovala shromáždění, na kterých přednášela širé veřejnosti. Díky svým aktivitám se seznámila s politikem Charlesem Bradlaughem, zakladatelem Národní sekularistické rady. Stali se z nich dobří přátelé, kteří začali společně vydávat týdeník Národní reformátor. Jednalo se o publikaci, která se věnovala vzdělávání, sekularismu či právám žen a pracovníků. Už to bylo na svou dobu velmi radikální. Ještě větší odvahu projevili dva učenci v roce 1877.

Charles Bradlaugh (1833-1891)

Prostřednictvím vlastního nakladatelství Freethought Publishing Company vydali knihu The Fruits of Philosophy (Plody filozofie) amerického spisovatele Charlese Knowltona. Především věřící byli touto knihou nadmíru pobouřeni. Dílo se totiž bezostyšně zabývalo otázkami plánovaného rodičovství a antikoncepce, tématy, o kterých tehdy bylo zakázáno takřka i přemýšlet, natož o nich nahlas mluvit.

Za tuto "obscénnost" putovali Besant a Bradlaugh k soudu a byli odsouzeni k šesti měsícům vězení. Po podání odvolání byl ale případ kvůli nekonkrétním důkazům odložen a už se k němu nikdy nevrátilo. Annie se ale díky procesu stala známým a respektovaným jménem v liberálních kruzích, a paradoxně tak teprve naplno odstartovala její kariéra.

Publikace, která pobouřila společnost 19. století

"Povýšená nezbytnost mě nutí mluvit pravdu tak, jak ji vidím, ať už má slova někoho uspokojí, či mu učiní nepohodlí. Tato jediná věrnost Pravdě mě nutí zůstat pevnou, ať už to musí znamenat konec jakéhokoliv přátelství či svazku s druhým člověkem," to byla filozofie, kterou žena po zbytek svého života vyznávala. Tabuizované knihy se nakonec prodalo na 125 tisíc kopií. Besant pokračovala ve svém snažení založením Malthusiánské ligy, která prosazovala cíle plánovaného rodičovství a redukci nadměrné porodnosti. Později se také stala prezidentkou Indického národního kongresu.

Annie Besant v pozdějším věku

Zemřela 20. září 1933 ve věku 85 let.

user-avatar

Simona Knotková

25. 04. 2018 | 11:58

> ExtraStory   |   Inzerce