| zdroj: YouTube


Antro della Sibilla: Jeskyně, kde podle Vergilia prováděla věštby Kúmská Sibyla, byla objevena poblíž Neapole

TÉMATA: mytologie | archeologie | starověk | itálie | sibyla

user-avatar

Yvonne K.

4. 05. 2017 | 10:30

Ženy, které věštily budoucnost, se v antických dobách nazývaly Sibyly. Nejznámější z nich pocházela z italské osady Cumae (česky Kúmy) a podle legendy sepsala devět knih o budoucím osudu světa. Sídlila v jeskyni, která je dnes přístupná turistům.

Kúmská Sibyla byla dlouho považována za pouhý výplod fantazie, přestože se o ní zmiňuje mnoho starověkých autorů. "Promění se jí rysy ve tváři i barva pleti, vlasy se jí zježí a zůstanou vztyčeny, poprsí se dme, oddychuje ztěžka a srdce jí divě bije. U úst objeví se pěna a hlas má hrozivý. Přechází po své jeskyni sem a tam a gestikuluje, jako by chtěla z hrudi vypudit bohy."  Takto ji vylíčil slavný římský básník Vergilius v mytologickém eposu Aeneis. Podle něj Kúmskou Sibylu navštívil praotec římského národa Aeneas, aby mu sdělila vůli bohů, kde má založit nové město. Andrea del Castagno Fecha: Kúmská Sibyla

O Sibylině věštírně pak básník napsal, že to byla prostorná jeskyně a předcházela jí stovka dveří a vchodů. Tradovalo se, že své sídlo měla Sibyla v Kúmách, nejstarší řecké osadě v pevninské Itálii. Podle pověsti sem slavná věštkyně přicestovala z Malé Asie, když si předtím na Apollónovi vymohla tak dlouhý život, že byla prakticky nesmrtelná. V době setkání s Aeneem jí bylo 700 let. Sibyla Kúmská bylo pouze pracovní označení věštkyně, která se vlastním jménem nazývala Herofilé. Po mnoha a mnoha letech se začala cítit velmi unavená a přála si zemřít. Apollón ji proto proměnil v šelest hlasu v jeskyni v Kúmách. Vchod do Antro della Sibilla

Po její věštírně se pátralo již od dob středověku. Jeskyni, která odpovídá Vergiliově popisu, objevil archeolog Amedeo Maiuri v roce 1932. Je to 132 metrů dlouhá skalní chodba, která ústí do čtvercového podzemního sálu s početnými výklenky a místnostmi, kde pravděpodobně Kúmská Sibyla věštila. Chodba má tvar lichoběžníku, vede ze severu na jih a na západní straně jsou v pravidelných rozestupech vyvrtány otvory propouštějící dovnitř světlo.

Jeskyně je dnes součástí Archeologického parku Cumae a lze jí navštívit každý den od devíti ráno až do jedné hodiny před západem slunce.

 

user-avatar

Yvonne K.

4. 05. 2017 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce