Římské číslice souboj s arabskými nakonec prohrály.

Římské číslice souboj s arabskými nakonec prohrály. | zdroj: ancientpages.com


Arabské číslice se prosazovaly jen zvolna, bez nich ale složité výpočty dělat nešlo

TÉMATA: matematika | středověk | číslice | římané | arabové | středověk

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 05. 2019 | 09:00

Ve školách se učí, že Evropané opustili římské číslice a přešli k arabským. Tak jednoduché to ale nebylo a arabské číslice se v západním světě prosazovaly jen velmi těžko, a to přes své zjevné výhody. Evropané byli v přijímání arabských číslic velmi opatrní.

Římské číslice se jak známo se skládají ze soustavy latinských písmen I, V, X, L, C, D a M. Používali je nejen antičtí Římané, ale i Evropané ve středověku, a to přesto, že celý systém byl velmi těžkopádný a pro uživatele málo komfortní. Jako dobrý příklad slouží nula. Tu totiž římským číselný systém vůbec neobsahoval. A bez nuly se toho v matematice mnoho udělat nedá. Nula umožňuje velmi jednoduše vytvářet obrovská čísla. V římském systému to bylo naopak mimořádně obtížné.

Byl to Leonardo Fibonacci, nejslavnější matematik středověké Evropy, který jako první začal prosazovat výhody arabských číslic. Rychle totiž pochopil, že díky nim bude možné provádět mnohem složitější a komplexnější matematické operace a výpočty. S arabskými číslicemi se setkal při své návštěvě severní Afriky. Ve svých zápiscích si poznamenal, že ani Arabové neadoptovali do svého systému nulu (která byla používána v indickém systému), protože tvarem připomínala arabskou číslici 5. Místo nuly používali jakýsi druh horního indexu, kam místo nuly udělali tečku.

Své poznatky o arabských číslicích popsal v knihách, se kterými se seznamovali další matematici tehdejší Evropy. Těch bylo ale jen pár. Hlavní bylo, aby začali arabské číslice využívat úředníci, sedláci a kupci. Jenže právě ti byli k číslicím skeptičtí. Používali nejrůznější sčítací tabulky, římské číslice využívali jen k psaní výsledných stavů, takže nesdíleli nadšení matematiků. Arabské číslice si tak mezi běžný lid hledaly cestu jen zvolna.

John W. Durham psal ve své knize, že kupci až do 16. století stále trvali na používání římských číslic, stovky let po uvedení arabských číslic do Evropy. „Tyto preference jsou dobře známy, ale jejich příčina je neznámá,“ psal doslova Durham.

Teprve v 16. století převážila nutnost matematických operací a komplexnosti arabských číslic nad používáním po všech stránkách horšího systému římských číslic. Stovky let lidé tyto číslice odmítali ze zvyku, z pohodlnosti nebo prostě jen z nevědomosti. Dnešní evropská technika a civilizace by ale nebyla tam, kde je, nebýt přechodu na arabský systém.  Arabům a potažmo Indům tak vděčíme za moderní podobu matematiky.

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 05. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce