Oblast kolem řeky Velký Zab v iráckém Kurdistánu, kde byly objeveny pozůstatky mezopotámského města.

Oblast kolem řeky Velký Zab v iráckém Kurdistánu, kde byly objeveny pozůstatky mezopotámského města. | zdroj: kurdistan24.net


Archeologové identifikovali název nově objeveného mezopotámského města

TÉMATA: archeologie | objevy | irák | mezopotámie | starověk

user-avatar

Yvonne K.

10. 08. 2017 | 09:30

V červnu letošního roku oznámili polští archeologové objev neznámého starověkého města v severní Mezopotámii – dnešním Kurdistánu. Nyní vědci zjistili jeho jméno.

Xarab-i Kilashin, tak zní název 4000 let starého města, jehož ruiny archeologové objevili na březích řeky Velký Zab v iráckém Kurdistánu, kde se dřív rozprostírala starověká Mezopotámie. Archeologické vykopávky jsou v této oblasti stále velmi obtížné kvůli politické nestabilitě a přítomnosti bojovníků Islámského státu. Teroristé zničili v Sýrii a Iráku velké množství cenných památek, ale vědci si myslí, že zkáze uniklo ještě několik dosud neobjevených starověkých měst. Ta se s velkou pravděpodobností skrývají pod zemí. Figurky zvířat nalezených v místech mezopotámského města Xarab-i Kilashin.

Xarab-i Kilashin bylo ve starověku neobyčejně velkým městem 

Město jménem Xarab-i Kilashin bylo odkryto během rozsáhlého archeologického průzkumu regionu, který započal v roce 2012 a měl by být ukončen ještě v tomto roce. Toto město bylo nezávislým administrativním sídlem vysokého hodnostáře, jenž vládl rozlehlé úrodné zemi poblíž řeky. Po vzestupu asyrské říše ve 2. tisíciletí před naším letopočtem město postupně upadalo. Vědce však překvapila jeho velikost, která na tu dobu byla výjimečná. “Všechna starší osídlení doložená v této oblasti jsou velmi malá a zřídka přesahují jeden hektar plochy. To stejné můžeme říci o sídlištích  z doby existence města Xarab-i Kilashinu, které byly pouhými vesnicemi,” uvedl člen výzkumného týmu Rafał Koliński z Univerzity Adama Mickiewicze v polské Poznani. Xarab-i Kilashin byl uspořádán v polokruhu kolem břehu řeky o průměru asi 300 metrů. Nezdá se, že by sídliště takovéto velikosti existovaly v tomto regionu ještě před středověkem. Terakotové razítko na látky

Obrovský počet nalezených starobylých artefaktů

Dosud se v místě naleziště našlo 12 000 historických artefaktů. Vesměs šlo o zbytky starověké keramiky – zesklovatělé nebo roztavené nádoby z přežhavených keramických pecí, což poukazuje na intenzivní výrobu keramiky v této části Mezopotámie. “Terakotová razítka používaná k dekoraci látek svědčí o existenci tkalcovských dílen – odvětví typického pro jižní mezopotámská města,” řekl Koliński.

user-avatar

Yvonne K.

10. 08. 2017 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce