Torzo keramické plastiky z mladší doby kamenné

Torzo keramické plastiky z mladší doby kamenné | zdroj: mesto-lipnik.cz


Archeologové našli na Přerovsku torzo keramické plastiky, která je stará více než 7000 let!

TÉMATA: archeologie | objevy | česko | neolit

user-avatar

Irena Gruberová

5. 12. 2015 | 11:00

Neuvěřitelných sedm tisíc let čekala na své objevení plastika z pálené hlíny představující lidskou postavu. Byť se našlo jenom její torzo, jde podle archeologů o mimořádný nález. Podobné plastiky z tak dávné doby se na našem území totiž objevují jen velmi zřídka.

K nečekanému objevu došlo v Lipníku nad Bečvou v místě dnešní chmelnice. Při povrchovém průzkumu tu přerovští archeologové narazili na keramickou plastiku. Její dochované torzo experti řadí do období neolitu, tedy mladší doby kamenné. Na povrchu ornice ležela nepovšimnuta přes sedm tisíc let.

"I když se dochovalo pouze torzo plastiky, patří tento nález ke zcela unikátním exemplářům nalezeným dosud v České republice," uvedl archeolog Zdeněk Schenk z Muzea Komenského v Přerově. Nález, který archeologové označují jako Lipenský idol, se podle něj pojí s osídlením prvních zemědělců na Přerovsku, kteří reprezentovali kulturu s lineární keramikou. Ti zakládali své osady na počátku neolitu, tedy v období 5500 – 5000 před naším letopočtem, v prostoru Bečevské části Moravské brány. 

 Torzo keramické plastiky

Plastika zobrazuje lidskou postavu a na výšku měří 76 milimetrů. Její hlava v minulosti pravděpodobně odpadla. V horní části torza trupu je na jedné straně patrný náznak vybíhající paže. Spodní část tvoří kuželovitě se rozšiřující podstava, přičemž nohy nejsou plasticky znázorněny.

Povrch je z jedné strany pokrytý nápadnými rytými ornamenty, které mohou naznačovat výzdobu oděvu, případně by mohlo jít o schematické znázornění částí lidského těla. Keramická plastika byla zhotovena z jemně proplavené hlíny, má světle béžové až tmavě šedočerné odstíny. Svým ztvárnění i dobou vzniku je podle odborníků unikátní.

V moravském a českém prostředí se objevují antropomorfní zobrazení na počátku neolitu relativně vzácně. Dosud nalezené plastiky z vypálené hlíny z dob prvních zemědělců působí v porovnání s předešlými skvostnými uměleckými díly lovců mladého paleolitu poněkud chudě,“ poznamenal Scheng.

 Neolitická soška ženy kultury Vinča

O tom, k čemu podobné sošky v neolitu sloužily, se názory mezi jednotlivými badateli různí. Nález z Lipníku se svým tvarem vzdáleně podobá některým keramickým idolům kultury Vinča, která v období neolitu osidlovala oblast dnešní jihovýchodní Evropy. „Jaký byl původní význam pro jejich tvůrce, zůstane pro nás současníky 21. století patrně stále otázkou," uzavřel přerovský archeolog.

 

user-avatar

Irena Gruberová

5. 12. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce