Rekonstrukce pravěké ženy z období mladého paleolitu

Rekonstrukce pravěké ženy z období mladého paleolitu | zdroj: www.theapricity.com


Archeologové objevili klíč k tajemství Červené paní z jeskyně El Mirón

TÉMATA: archeologie | pravěk | španělsko

user-avatar

Irena Gruberová

30. 03. 2015 | 07:45

Od svého objevu v roce 2010 byl hrob vykopaný v proslulé španělské jeskyni El Mirón pro historiky jednou velkou záhadou. Ležely v něm ostatky, jež pravděpodobně patřily ženě a které byly hustě pokryty červeným barvivem. To dalo zesnulé přezdívku Červená paní. Jde o zcela ojedinělý hrob z doby před téměř 19 tisíci lety, kdy západní Evropu obýval lid takzvané magdaleniénské kultury. Archeologové, kteří v jeskyni provádějí rozsáhlý výzkum, nyní oznámili, že objevili něco, co může vrhnout více světla na tajemnou Červenou paní i lid, k němuž patřila.

Poblíž hrobu Červené paní archeologové nedávno odkryli dva metry široký kamenný blok z vápence. Jsou na něm vyryty čáry a trojúhelníkové znaky, které mohly symbolizovat ženské stydké kosti a tímto způsobem označovat ženskou osobu. Kámen tak mohl plnit roli primitivního náhrobku. Radiokarbonovým datováním se zjistilo, že kamenný blok se zřítil ze stěny jeskyně jen několik stovek let před tím, než tělo Červené paní uložili do úzkého prostoru za ním. Rytiny na kameni vznikly až v době pohřbu.

Náhrobek byl stejně jako kosterní pozůstatky ženy obarven červeným okrem, který obsahoval hematit, jenž nepocházel z místních zdrojů. Posypávat těla nebožtíků nebylo v mladém paleolitu ničím neobvyklým, u nás je tento pohřební ritus znám například z trojhrobu ve Velkých Věstonicích. „Je to barva krve, která v životech dávných lidí znamenala něco úžasného a symbolizovala život i smrt,“ řekl jeden z členů archeologického týmu, Lawrence Guy Straus z Univerzity v Novém Mexiku.

Archaeologové Lawrence Straus a Manuel González Morales ohledávají pohřební místo v jeskyni El Mirón.

Červená paní zemřela ve věku mezi 35 až 40 lety. Archeologové usuzují, že muselo jít o velmi privilegovanou ženu, když ji pohřbili přímo v jeskyni, kde lidé běžně žili, její hrob ozdobili květinami a navrch ještě vztyčili náhrobek. Šlo o jasný projev monumentální úcty. Žádný takový hrob z této doby nebyl nikde jinde v Evropě dosud nalezen. „Tato osoba zastávala nějakou vůdčí roli,“ prohlásil Straus.

Kostra ženy však není kompletní a ohryzaná holenní kost naznačuje, že se do rozkládajícího těla pustilo nějaké masožravé zvíře, velké asi jako vlk. Archeologové se domnívají, že po tomto incidentu jeskynní lidé lebku a většinu dlouhých kostí z hrobu vyjmuli a pravděpodobně někde vystavili nebo znovu pohřbili. Zbylé kosti včetně holeně a čelisti pak opět posypali červeným barvivem, zřejmě aby je znovu vysvětili.

Čelist Červené paní

Kromě kostry Červené paní archeologové v jeskyni El Mirón dosud nalezli také dětský mléčný zub, tisícovku kamenných nástrojů, kosti kozorožců, sobů a ryb, jimiž se tehdejší lidé živili, dále hroty z paroží, kostěné jehly a korálky vyrobené z provrtaných zvířecích zubů a mořských škeblí.

 

user-avatar

Irena Gruberová

30. 03. 2015 | 07:45

> ExtraStory   |   Inzerce