Loď 17 je jednou z mnoha, které byly v potopeném Heráklionu objeveny.

Loď 17 je jednou z mnoha, které byly v potopeném Heráklionu objeveny. | zdroj: history.com


Archeologové objevili tajemnou loď, o které psal Hérodotos

TÉMATA: vraky | lodě | řecko | archeologie |

user-avatar

Tomáš Chalupa

2. 05. 2019 | 09:00

Někdy kolem roku 450 před naším letopočtem se řecký dějepisec Herodotos plavil po řece Nil na plavidle, které popsal jako „baris“. Měla to být loď, kterou Egypťané běžně používají k přepravě nákladů po Nilu. Jenže až do nedávné doby se vědcům nepodařilo ověřit, že taková loď vůbec existuje.

Podle Hérodota měla říční baris jedno kormidlo, stěžeň z akáciového dřeva a papyrové plachty. Kromě Hérodota se ale o baris nikdo z dávných dějepisců nezmiňoval a ani moderní archeologové takovou loď nikdy neobjevili. Hérodotos byl znám tím, že jeho díla byla plná fikce a k přesné faktografii měla mnohdy daleko. O existenci baris tedy panovaly značné pochybnosti.  

Jenže nedávno tým archeologů, který prozkoumává potopený přístav Herakleion a objevil v něm už 70 vraků lodí, označil jeden z nich jako baris, tedy loď, která přesně odpovídá Hérodotovu popisu. Pracovní název je Loď 17 a má na délku 28 metrů. Nechybí ani zbytky akciového dřeva použitého na stěžeň i část trupu. Ten se zachoval zhruba ze 70 procent.

„Hérodotos psal, že loď měla dlouhá vnitřní žebra. Popravdě nikdo moc nechápal, o čem to mluví. Archeologové podobné lodě nikdy neviděli. Pak jsme objevili přesně tuhle formu konstrukce u Lodě 17, je to přesně, jak píše Herodotos,“ říká Damian Robinson, ředitel Oxfordského centra námořní historie.

Než byla založena Alexandrie (roku 331 před Kristem), byl Herakleion jedním z největších přístavů na světě. Byl vybudován kolem velkého chrámu boha Amun-Gereba a do přístavu připlouvaly lodě z celého Řecka. Trochu se podobal Benátkám, protože byl rovněž protkán sítí vodních kanálů. Kvůli silným zemětřesením ve 2. a 9. století se celý přístav ponořil do moře. Dnes je Herakleion velkým nalezištěm lodních vraků z antiky i středověku.

Nález Lodi 17 je pro vědce velkým překvapením, ale současně částečně rehabilituje Hérodota, který je považován za otce dějepisu. Pravdou je, že psal ve svých spiscích o návštěvě Persie, kde viděl obří mravence o velikosti lišky, kteří při hloubení svých chodeb vířili zlatý prach. Těžko brát vážně někoho, kdo píše takové báje. Ale v případě lodi baris měl Hérodotos pravdu.

user-avatar

Tomáš Chalupa

2. 05. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce