Karahundž na východě Arménie, připomínající díky kamenným kruhovým útvarům anglické Stonehenge.

Karahundž na východě Arménie, připomínající díky kamenným kruhovým útvarům anglické Stonehenge. | zdroj: greentravel.am


Arménské Stonehenge mate vědce. Nyní se spojili, aby odhalili původ záhadné památky

TÉMATA: arménie | stonehenge | megality | prehistorie | archeologie

user-avatar

Yvonne K.

22. 08. 2019 | 09:00

V samém nitru Kavkazu, asi 200 kilometrů od arménské metropole Jerevanu, se nachází záhadné místo, kterému se přezdívá arménské Stonehenge. O stáří i účelu této prastaré megalitické památky se hodně spekuluje a mezi vědci v této věci nepanuje vůbec shoda. Jedni tvrdí, že jde o nejstarší kamennou observatoř na světě, zatímco druzí v různě uspořádaných kamenných řadách vidí starodávné pohřebiště. Nyní se obě svářící skupiny rozhodly při výzkumu památky spolupracovat.

Na planině nad městem Sisian se tyčí 223 menhirů, z nichž některé měří až tři metry a váží kolem 10 tun. Většina kamenů je ještě dnes ve vztyčené poloze, jiné jsou povalené a nesou stopy eroze. Ze všech vztyčených kamenů má osmdesát čtyři ve své horní části provrtané kulaté otvory o průměru pět až deset centimetrů. Právě tento detail činí z Karahundže výjimečnou megalitickou stavbu.

V jiných ohledech připomíná britské Stonehenge. Centrální kruh tvoří asi čtyřicet vztyčených kamenů, z nichž ani jeden nemá otvor. Z tohoto místa vede jedno křídlo severním a druhé jižním směrem. 

Řada směrem na sever je tvořena osmdesáti kameny a dosahuje délky zhruba sto třiceti metrů. V této řadě stálo původně celkem čtyřicet devět kamenů s otvorem. Na jih je za sebou poskládáno kamenů sedmdesát, z nichž jich bylo provrtaných dvacet šest. Jižní řada je jenom o trochu kratší než ta severní.

Uprostřed centrálního kruhu kamenů stojí jakýsi nízký objekt čtvercového půdorysu, který má místo střechy poskládané ploché kameny. Tato stavba připomíná svým vzhledem oltář. 

V Arménii říkají megalitické památce Zorats Karer, což v českém překladu znamená Kamenní vojáci. Oficiální název Karahundž se překládá jako Zpívající kameny. To souvisí s tím, že kameny mají ve větrných dnech tendenci „pískat“, a to díky množství otvorů „vyvrtaných“ v prehistorických dobách pod různými úhly. 

Označení Karahundž poprvé použil ve 13. století arménský Stepanos Orbelian ve své knize o historii arménské provincie Sjuniku, kde se megalitická památka nachází. Její tajemný účel se jako první snažil rozkrýt v roce 1984 arménský archeolog Onik Khnkikyan. Došel k závěru, že se musí jednat o observatoř. Další vědci současně zjistili, že v blízkosti Karahundže se nacházejí přinejmenší další dvě starobylá místa, která měla co do činění s pravěkou astronomií – Angeghakot a Metzamor.

Podle profesora Parise Herouniho, jenž je členem arménské akademie věd a prezidentem Výzkumného ústavu radiofyziky v Jerevanu, jde o nejstarší astronomickou observatoř na světě, neboť byla vybudována před více než 7500 lety. Tomu nasvědčují mimo jiné otvory vyvrtané do některých kamenů, protože jsou vedeny pod pečlivě vybranými úhly. Míří na všechny světové strany, ale u několika z nich bylo prokázáno, že jsou nasměrovány do míst, kde se v tehdejsí době nacházelo souhvězdí Labutě. Některé kameny dodnes ukazují jarní a podzimní rovnodennost. 

Tento názor ovšem nesdílejí zdaleka všichni vědci. Odborníci z Mnichovské univerzity, kteří zde v roce 2000 prováděli důkladný výzkum, prohlásili, že se o žádnou observatoř nejedná. A protože pod centrálním kruhem objevili hroby, usoudili, že půjde o rozsáhlé pohřebiště, které datovali do střední doby bronzové až železné.

Nedokázali už ale vysvětlit, proč mají některé kameny otvory. Kameny byly podle nich v minulosti spojeny hliněnou zdí, a tvořily tak hradbu. Otvory tak mohly prý plnit funkci jakýchsi okýnek.

Objevily se však také svérázná vysvětlení tajemných otvorů v kamenech. Ty děravé balvany měly plnit funkci náhrobků žen a ty zbylé byly určeny pro muže. Dále mohli lidé v minulosti k děravým kamenům třeba uvazovat dobytek.

Ale jako kdyby stáří prastaré hvězdárny, její účel a původ nebyly dostatečně záhadné, existují ještě další neuvěřitelné detaily, které činí toto starobylé místo ještě podivuhodnějším. Mezi četnými balvany se v místě našly i takové, které mají na povrchu zvláštní rytiny zobrazující humanoidní bytosti. Některé z těchto postav mají protáhlé hlavy a oči mandlového tvaru, a připomínají tak mimozemšťany. Jedna z rytin znázorňuje dvě tyto bytosti, jak společně drží něco, co vypadá jako disk. Jeden z kamenů pokrytý zvláštními rytinami

Podle některých záhadologů a konspirátorů měla okénka nasměrovaná ke hvězdám zanechat dalším generacím vzkaz, odkud mimozemští návštěvníci přišli. Převládá však teorie, že místo bylo zasvěceno předkům nebo slunečnímu božstvu a vykonávaly se tu rituály a přinášely krvavé oběti. 

Vědci se domnívají, že Karahundž ještě nevydal všechna svá tajemství, protože na intenzivnější průzkum dosud chyběly finanční prostředky. Nyní však v Arménii spojily své síly dvě dosud se svářící instituce – nezisková organizace Bnorran a Institut archeologie a etnografie arménské akademie věd. Ta první se přiklání k verzi o observatoři, ta druhá považuje Karahundž za mauzoleum. Obě strany se dohodly pozastavit v lokalitě vykopávky, dokud se neuskuteční společný seminář astronomů, archeoastronomů, archeologů, etnografů, přírodovědců a mnoha dalších odborníků, kde se dohodne oficiální plán dalšího výzkumu, jenž povede ke konkrétnějšímu závěru o původu památky. 

“Odborníci rozumějí tomu místu a věří, že se jedná o vícevrstvý památník, který vyžaduje dlouhodobé vykopávky a výzkum,“ sdělil médiím Pavel Avetisjan z arménské akademie věd. Na výsledky jejich bádání si tak budeme muset ještě nějaký čas počkat.



user-avatar

Yvonne K.

22. 08. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu