Dysonova sféra je hypotetická superkonstrukce, která by umožnila využití absolutně veškeré energie, kterou uvolňuje hvězda. Navrhl ji Američan Freeman Dyson, podle kterého také získala svůj název.

Dysonova sféra je hypotetická superkonstrukce, která by umožnila využití absolutně veškeré energie, kterou uvolňuje hvězda. Navrhl ji Američan Freeman Dyson, podle kterého také získala svůj název. | zdroj: express.co.uk


Astronom tvrdí, že mimozemské megakonstrukce obklopují 64 hvězd viditelných ze Země

TÉMATA: vesmír | astronomie | mimozemšťané | ufo

user-avatar

Yvonne K.

28. 06. 2017 | 11:00

Kosmické superkonstrukce známé jako Dysonova sféra obíhají kolem 64 nedalekých hvězd a čerpají z nich potřebnou energii. Se současnou technologií je můžeme pozorovat dokonce i ze Země. Alespoň to tvrdí přední gruzínský astronom Zaza Osmanov ze Svobodné univerzity v Tbilisi.

Před dvěma roky se svět dozvěděl o hvězdě Tabby, známé též pod označením KIC 8462852, která se v pravidelných intervalech rozjasňuje a pohasíná. Tento úkaz odborníky zaskočil a vedl k úvahám, že těleso obklopují monstrózní objekty označované jako Dysonova sféra, které nám občas zaclánějí ve výhledu, a tím způsobují ono “blikání”. KIC 8462852 (známá jako Tabbyina hvězda) je žlutobílý trpaslík v Souhvězdí Labutě vzdálená od země asi 1500 světelných let.

Tuto teorii nedávno podpořil i přední astronom a profesor ze Svobodné univerzity v Tbilisi Zaza Osmanov. Tvrdí, že tyto megastruktury by mohly obklopovat až 64 blízkých hvězd a že by bylo možné je pozorovat ze Země současnými technologiemi, včetně evropské soustavy dalekohledů VLTI.

Ideálním kandidátem pro Dysonovu sféru jsou podle Osmanova rychle rotující neutronové hvězdy zvané pulsary, která mají mnohonásobně větší magnetické pole než naše planeta. To by mimozemské civilizaci ze vzdálenější obyvatelné zóny umožňovalo z ní čerpat potřebnou energii. Prstenec struktur obklopuje hvězdu.

Podle gruzínského vědce má Dysonova sféra spíše podobu mnohočetných prstencových disků, než že by šlo o dutou kouli nebo kulovitou skořápku, jak si to běžně představuji sci-fi beletristé či filmaři. “Taková megastruktura by si vyžádala méně materiálu,” vysvětluje Osmanov. Jak Osmanov dále podotýká, jsou tyto mimozemské konstrukce nesmírně mocné. “Rychle rotující pulsary jsou velmi výkonné a čerpat z nich energii by mohlo přinášet velký užitek, ale obytná zóna  se zřejmě nachází mnohem dál a množství materiálu potřebného pro konstrukci takového mega prstence by překročilo o několik řádů celkovou hmotnost všech planet, asteroidů, komet, kentaurů a meziplanetárního prachu v jednom typickém planetárním systému,” uvedl vědec. Jinými slovy postavit něco takového jde za hranice běžného lidského chápání.

user-avatar

Yvonne K.

28. 06. 2017 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce