Astronomka Payne-Gaposchkinová přišla na to, z čeho se skládají hvězdy, její práce ale skončila v archivu.

Astronomka Payne-Gaposchkinová přišla na to, z čeho se skládají hvězdy, její práce ale skončila v archivu. | zdroj: boredpanda.com


Astronomové vyhodili jeden z největších objevů v dějinách, protože na něj přišla žena

TÉMATA: ženy | věda | hvězdy | astronomie | objevy

user-avatar

Tomáš Chalupa

30. 12. 2018 | 07:45

Z čeho je Slunce? Nad touto otázkou bádali přední astronomové světa mnoho let. Pak přišla pětadvacetiletá studentka, která na toto téma napsala doktorandskou práci. A tam zcela jasně uvedla, co tvoří hmotu Slunce, že je to hlavně hélium a vodík. Jenže její práce zapadla a nikdo se jí nevěnoval, protože ji napsala žena a ženy to mají ve světě mužů těžké, astronomii nevyjímaje.

Ta studentka se jmenovala Cecilia Payne-Gaposchkinová. Že jste o ní nikdy neslyšeli? To je pochopitelné, o svůj převratný objev totiž byla okradena rigidní vědeckou obcí. V roce 2002 děkan umělecké fakulty na Harvardu Jeremy Knowles napsal: „Až do své smrti v roce 1979 žena, která zjistila, z čeho se skládá vesmír, neměla ani pamětní desku. Noviny o jejím úspěchu nenapsaly ani čárku. Každý ví, že Newton objevil gravitaci, Darwin evoluci, Einstein teorii relativity. Ale když přijde na to, z čeho je tvořen náš vesmír a hvězdy, dočteme se, že převážně z vodíku. Ale jak jsme na to přišli a kdo to zjistil jako první?“

Ani její školitelé o ní nikdy nemluvili, nikdo se o její práci nezajímal. Bohužel nezanechala po sobě žádné další výzkumy nebo ucelenější dílo, ale i tato jedna disertační práce, která byla brilantní a přelomová, by zřejmě stačila každému jinému, aby se navždy zapsal do dějin astronomie. Bohužel Cecilia Payne-Gaposchkinová byla žena. A to byl zřejmě hlavní kámen úrazu.

Narodila se v Anglii, od malička se chtěla věnovat vědě, ale rychle přišla na to, že v Anglii prostě nemá jako žena šanci uspět. Přestěhovala se proto do Spojených států amerických. V Americe to měla o něco snazší a uspěla na Harvardu, kde se rozhodla obhájit doktorandské studium. O její přelomové disertační práci se na univerzitě sice mluvilo, ale panovaly kolem ní pochybnosti. Její kolega astronom Henry Noris Russel ji přesvědčil, aby nepublikovala své teze, ale jen souhrn, a prezentovala to jako čistě svůj objev. Tím přišla vniveč dvousetstránková výzkumná část, která byla přelomová, a do análů se dostala jen menší část závěrečné zprávy.

Občas se ale nad její prací, uloženou v archivech, někdo přece jen pozastavil. Astronom Otto Sturve ji četl celou a označil ji za „nejbrilantnější doktorandskou práci v dějinách astronomie“. Payne-Gaposchkinová sice byla jmenována astronomem roku 1938, ale většina její práce zapadla a úspěchy si později přivlastnili jiní. Dnes je právem označována za největší astronomku historie a její práce je považována za naprosto zásadní a průlomovou.

user-avatar

Tomáš Chalupa

30. 12. 2018 | 07:45

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu