Muž jenom udělal to, co si myslel, že je správné. Společnost ho za to hrubě odsoudila.

Muž jenom udělal to, co si myslel, že je správné. Společnost ho za to hrubě odsoudila. | zdroj: boredpanda.com


Australan Peter Norman podpořil protest afroamerických sportovců. Čekalo ho za to opovržení a vyloučení z olympijského týmu

TÉMATA: lidská práva | afroameričané | protest | olympijské hry | sport

user-avatar

Simona Knotková

12. 11. 2018 | 10:45

Na letních olympijských hrách 1968 v Mexiku se uskutečnil tichý protest dvou afroamerických běžců proti utlačování černochů v USA. Méně známý je už příběh Australana Petera Normana, který společně s nimi stanul na stupních vítězů. Za podporu obou mužů byl vyloučen z olympijského týmu a po zbytek života se setkával s despektem a nenávistí.

Byl to památný okamžik 19. letních olympijských her. Během medailového ceremoniálu v závodu na 200 metrů dva ocenění běžci, John Carlos a Tommie Smith, pozvedli zaťatou pěst s černou rukavicí, a dali tak najevo podporu černošskému hnutí Black Power, které bojovalo proti diskriminaci a útlaku Afroameričanů v USA. Vedle nich stál na stupínku druhého nejlepšího sportovce Australan Peter Norman. Stejně jako oni ruku nepozvedl, ale na ceremoniál přišel s odznakem olympijského projektu za lidská práva. Byl to také on, kdo dal dvojici pár černých rukavic, které si mezi sebou rozdělili.

Zatímco dva černošští atleti byli ihned vyloučení z amerického týmu, Norman byl zprvu jenom napomenutý. Díky negativní kampani australského tisku byl ale postupně odsouván na okraj společnosti. Nakonec mu nebyl umožněn ani start na dalším ročníku olympiády, který se uskutečnil v Mnichově. Z úspěšného sportovce a majitele dosud nepřekonaného australského rekordu v běhu na 200 metrů se stal vyděděncem, kterému nikde nechtěli dát práci. Nějaký čas se Norman musel dokonce živit jako řezník. Jeho olympijské gesto zasáhlo do života i nejbližší rodiny. Děti musely ve škole snášet posměšky a ústrky od svých spolužáků. Manželka Kim v roce 1977 nakonec spáchala sebevraždu.

I tak se ale Norman nevzdával a stále bojoval za rovnoprávnost a lidská práva pro všechny. Když se v roce 2000 konaly olympijské hry v jeho zemi, bylo mu nabídnuto, že pokud veřejně odsoudí protest černošských atletů, bude přijat do olympijského výboru. Peter odmítl. O šest let později zemřel a jeho rakev odnesli k hrobu Carlos a Smith. Teprve v roce 2012 se Norman dočkal od australské vlády posmrtné omluvy a uznání zásluh v boji proti rasové nespravedlnosti…

Před univerzitou v San José můžete dnes narazit na sochu připomínající olympijský protest. Stupínek druhého vítěze je na ní prázdný, a dovoluje tak návštěvníkům postavit se na Normanovo místo a prokázat solidaritu s australským hrdinou.

user-avatar

Simona Knotková

12. 11. 2018 | 10:45

> ExtraStory   |   Inzerce