Lidé ve starověké Mezopotámii si bohy spojovali s příslušným nebeským tělesem.

Lidé ve starověké Mezopotámii si bohy spojovali s příslušným nebeským tělesem. | zdroj: abc.net.au


Babyloňané sledovali pomocí geometrie pohyby planet o 1700 let dříve než Evropané

TÉMATA: starověk | mezopotámie | babylonie | astronomie | písmo | objevy

user-avatar

Tyrion

19. 02. 2016 | 14:30

Nejstarší příklady matematických výpočtů v astronomii se podařilo rozluštit na hliněných destičkách ze starověké Babylonie. Staří Babyloňané tak svými znalostmi předběhli Evropany o víc než šestnáct století. V časopisu Science o tom informoval profesor Mathieu Ossendrijver, jenž babylonské texty překládal.

O tom, že staří Babyloňané byli zdatní matematici i astronomové, není žádných pochyb. Uměli vypočítat druhou i třetí odmocninu, řešili lineární, kvadratické i kubické rovnice, určovali polohy nebeských těles, sestavovali hvězdné kruhové kalendáře. Doposud se mělo za to, že babylónští hvězdáři používali v astronomii jen aritmetiku. Nedávná analýza pěti destiček s klínovým písmem však odhalila, že uplatňovali i geometrické postupy. Profesor Mathieu Ossendrijver z Humboldtovy univerzity v Berlíně, jenž zmíněné tabulky zkoumal, prohlásil, že tento objev přepíše historii.

Tabulka s textem A napsaným klínovým písmem, která poskytla vodítko k rozluštění dalších textů babylónských tabulek.

„Tyto texty jsou nejstaršími známými doklady o matematické astronomii ze starověku,“ řekl Ossendrijver. „Popisují rychlost pohybu Jupiteru po obloze a jeho změny v čase,“ dodal. Podle něj staří Babylóňané používali geometrii způsobem, kterým předjímali to, jak my dnes popisujeme a vypočítáváme pohyby nebeských těles. Zatímco staří Řekové pomocí geometrických útvarů označovali konfigurace ve fyzickém prostoru, Babyloňané užívali geometrii v abstraktním smyslu k určení času a rychlosti pohybu. Objev těchto výpočtů byl doposud připisován učencům ze 14. století, působícím na univerzitě v Oxfordu, jenže rozluštění hliněných destiček zbavuje Evropany prvenství a přesouvá tyto znalosti o 1700 let hlouběji do historie a směrem na Střední východ 

Klíčem k rozluštění byl trapezoid

Některé z těchto destiček, které jsou nyní uloženy v Britském muzeu, se našly při vykopávkách na území dnešního Iráku v 19. století, dvě z nich však byly objeveny teprve nedávno. Jsou takřka neporušené a pravděpodobně byly sepsány někdy mezi lety 350 až 50 před naším letopočtem. Jsou součástí širší kolekce 450 astronomických tabulek pocházejících ze starověkých měst Babylonu a Uruku. Obsahují data o nebeských tělesech uspořádaná do řádků i sloupců a jsou doplněná instrukcemi. Profesor Ossendrijver zkoumal pět destiček, z nichž čtyři se zabývaly geometrickými tvary různoběžníků, ale nikdo jim nerozuměl. Až teprve text nově objevené destičky poskytl vědci klíč k jejich porozumění.

Babyloňané prováděli geometrické výpočty polohy Jupiteru na základě lichoběžníku.

„Zjistil jsem, že popisují rychlost pohybu Jupiteru a počet stupňů, ve kterých se přesunuje po obloze během dne,“ uvedl vědec. „Když zakreslíte tyto změny polohy v čase do diagramu, dostanete děsivou křivku, která vypadá jako obdélník se šikmým vrcholem – tedy různoběžník,“ vysvětlil.

Babylonské destičky zaznamenávají dva intervaly – od momentu, kdy se Jupiter poprvé objeví v noci podél horizontu, k jeho poloze po 60 a 120 dnech. Rovněž vypočítávají čas, kdy tato planeta urazí polovinu šedesátidenní vzdálenosti tím, že různoběžník dělí do dvou menších částí o stejné ploše. Planeta Jupiter

„Nevíme s jistotou, proč Babyloňané byli tak zaujati pohybem Jupiteru, jedním z možných vysvětlení je, že Jupiter byl spojován s Mardukem, nejvyšším bohem v Babylonu,“ poznamenal Ossendrijver. „Tamní hvězdáři nebo kněží byli zaměstnáni v hlavním babylonském chrámu zasvěceném Mardukovi. Každý bůh měl nějakou planetu či hvězdu a tou Mardukovou byl Jupiter,“ upřesnil.

Marduk – akkadský bůh, který se v Babylónii za vlády Nabukadnesara I. (1125 – 1104 př. n. l.) stal nejvyšším bohem. Byl patronem města Babylon.

user-avatar

Tyrion

19. 02. 2016 | 14:30

> ExtraStory   |   Inzerce