Město Opičího boha v Hondurasu se zdá být prokleté.

Město Opičího boha v Hondurasu se zdá být prokleté. | zdroj: nationalpost.com/dailymail.com


Badatele, kteří objevili v džungli ztracené město, stihla kletba Opičího boha

TÉMATA: archeologie | objevy | předkolumbovská amerika | honduras

user-avatar

Yvonne K.

23. 01. 2017 | 09:00

Město Opičího boha opustili jeho obyvatelé v 16. století ze strachu před prokletím. O pět set let později toto ztracené město objeví v džungli skupina badatelů, aby se stala další obětí hněvu opičího boha. Polovina z nich totiž onemocní záhadnou zákeřnou nemocí, při které jim téměř opadne tvář. Příběh jak vystřižený z Indiana Jonese popsal CBS News jeden z členů výpravy, americký spisovatel Doug Preston.

“Paraziti pronikají do sliznic v ústech a nosu a v podstatě je požírají. Rozpadá se vám nos, rty a nakonec máte z tváře obrovskou, otevřenou ránu,” popisoval Preston drastické následky nemoci, která jej postihla. Město Opičího boha je ukryté v husté záplavě zeleně.

Pátrání po ztraceném Městě Opičího boha zasvětil několik let. S kolegou Stevem Elkinsem jej nejprve hledali pomocí leteckého laserového skenování. V roce 2015 oznámili, že město známé jako Ciudad Blanca nebo také Bílé město, se jim podařilo lokalizovat v 32 000 kilometrů rozlehlém deštném pralese Mosquitia u hranic mezi Hondurasem a Nikaraguou. S týmem amerických a honduraských výzkumníků a archeologů pak vyrazili do terénu. Cesta džunglí byla strastiplná.

Nejen že se museli potýkat s hustou, neprostupnou zelení a nerovným terénem, ale na každém kroku na ně číhalo nebezpečí v podobě smrtelně jedovatých hadů, jichž je tamní prales plný. Jeden z nich, Křovinář aksamitový z čeledi zmijovitých, na ně dokonce zuřivě zaútočil v noci v kempu a na všechny strany pak stříkal svým vysoce toxickým jedem. Naštěstí byl v týmu expert na vedení války v džungli a nebezpečného hada zneškodnil. Useknutá hlava hada byla pro výstrahu jiným přibita na kmen stromu.

Po mnoha útrapách nakonec město objevili jen díky tomu, že ze země vyčnívalo pár zvláštních kamenů. “První věc, kterou jsem uviděl, byla hlava vrčícího jaguára vyrytá do kamene,” vzpomínal Steve Elkins. 

Tento nález vzbudil takovou senzaci, že na místo dorazil i samotný honduraský prezident, aby vlastnoručně vytáhl ze země první artefakt. Místním lidem se to ale nelíbilo a tvrdili, že jde o posvátné místo, které mělo zůstat nedotčené. A zdá se, že Opičí bůh, podle kterého město dostalo své jméno, s nimi souhlasil. Hlava jaguára

Když se totiž tým vrátil domů, polovina z nich si všimla, že si z pouště odnesli podivný štípanec, který ne a ne z kůže zmizet. Navštívili lékaře a ti zjistili, že trpí Leishmaniózou, což je parazitární onemocnění způsobené prvoky z rodu Leishmania, jejichž přenos na člověka probíhá štípnutím bodavého hmyzu. Tito paraziti se dostanou do lidské krve a de facto napadají imunitní systém hostitele stejně jako virus HIV způsobující AIDS. Nemoc se projevuje mimo jiné horečkou, zvracením a tvorbou kožních vředů. Když se neléčí, může vést k destrukci tkáně v oblasti obličeje, podobně jako je tomu u lepry. Poškození kůže způsobené Leishmaniózou.

Sečteno a podtrženo  –  vypadá to, jako by se Opičí bůh mstil každému, kdo se pokusí město vyhledat. Příhoda koresponduje s tím, co následovalo po španělské invazi v 16. století, kdy město postihla zkáza v podobě nemocí a otroctví, které sem španělští osadníci dovlekli. Nakonec všichni lidé z Ciudad Blanca utekli v mrazivém tušení, že je prokleté. Kresba "Ztracené město Opičího boha" od Virgil Finlay z roku 1940.

Žádný z badatelů, ani ti, co infekci unikli, dnes nemají odvahu se do pralesa vrátit a pokračovat ve výzkumu. “Je to prostě příliš nebezpečné,” konstatuje Preston. “Je nebezpečné tam vejít i odtud odejít.”

Zdá se, že si Opičí bůh ještě nějaký čas podrží své tajemství.

 

user-avatar

Yvonne K.

23. 01. 2017 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce