Barokní lékárna U Bílého jednorožce je jednou z mála památek tohoto druhu v Evropě. Podává věrný obraz práce apatykáře i prostředí lékárny z 18. století.

Barokní lékárna U Bílého jednorožce je jednou z mála památek tohoto druhu v Evropě. Podává věrný obraz práce apatykáře i prostředí lékárny z 18. století. | zdroj: kudyznudy.cz


Husí kůže vám naskočí při návštěvě barokní lékárny v Klatovech

TÉMATA: baroko | klatovy | lékárna | lékárenství

user-avatar

Václav Pokorný

11. 12. 2018 | 13:00

Sušenou kozlí krev, vlčí játra, račí očka, prášek z jeleního parohu nebo páteř zmije. I to by vám mohl naordinovat váš lékař, dejme tomu v 18. století. O tom, že takový sortiment tehdejší apatyky skutečně nabízely, se můžete přesvědčit v historické barokní lékárně U Bílého jednorožce na náměstí v západočeských Klatovech.

Jednou z nejzachovalejších památek svého druhu v Evropě je barokní lékárna U Bílého jednorožce v Klatovech. Byla upravena na lékárenské muzeum a návštěvníci v něm mohou obdivovat nejen barokní nábytek, ale také ukázky původních léčiv, starých lékárenských nástrojů i léčebných metod používaných v 17. a 18. století.  

Lékárna se nachází v domě čp. 149 na klatovském náměstí Míru. V roce 1639 získal dům Tobiáš Stilling a začal v domě, kterému klatovští měšťané říkali Skřivánkovský, provozovat městskou apatyku. Později se lékárna stala majetkem jezuitů.

Za svůj název vděčí lékárna zubu mořského narvala, který dříve čněl do náměstí nad vchodem. Dnes už se tato vzácná přírodnina, pokládaná za lék proti uštknutí, nachází uvnitř lékárny. A s ní desítky dalších vzácností a kuriozit, které v současných lékárnách nenajdete.

Husí kůže vám naskočí při pohledu na kovové pušťadlo z roku 1779, kterým se provádělo pouštění žilou. Věřilo se, že s odtékající krví odchází z těla i choroby. Krev mohly nemocným odsávat i pijavice. V lékárně proto nechybí nádoba na tyto nepříliš vábné tvory. Dnes už je ale prázdná. Pozornost patří i třístupňové lékárenské peci, která je ojedinělá v celé Evropě. Lehké mrazení jistě návštěvník pocítí při detailnějším pohledu do regálů. Ingredience jako vlčí jatra, zmijí páteře, kančí zuby, prášek z jeleních parohů, račí očka, sušená kozlí krev a jiné byly běžnou součástí tehdejších léků.

Sušená kozlí krev prý zabírala na krvácení, práškový jelení paroh na průjmy a nemoci zubů a očí. S pomocí račích oček se vyvolávalo slzení očí, vyplavující ze zrakového orgánu nečistoty. Není divu, že nad pracovním stolem lékárníkovým visí dodnes dřevěný archanděl Gabriel, který s taseným mečem útočí na ďábla, symbolizujícího chorobu. Při podobném způsobu léčení byla jistě nadpřirozená pomoc „z vyšších kruhů“ docela na místě.

Barokní lékárna sloužila veřejnosti do roku 1966, kdy byla prohlášena za národní kulturní památku. Poté byl interiér upraven jako lékárenské muzeum. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

11. 12. 2018 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu