Železobetonový skelet zlínského mrakodrapu v roce1937

Železobetonový skelet zlínského mrakodrapu v roce1937 | zdroj: rallylife.cz


Baťa míří vysoko! Ve Zlíně staví nejvyšší mrakodrap

TÉMATA: zlín | baťa | architektura

user-avatar

Václav Pokorný

14. 12. 2017 | 10:00

Před 70 lety nechal Jan Antonín Baťa ve Zlíně postavit tehdy druhou nejvyšší budovu Evropy – proslulý mrakodrap 21. Železobetonová kostra této architektonické perly vyrostla za neuvěřitelných 160 dní. Filmový týdeník z roku 1937 přibližuje práci stavbařů ve výškách.

Zlínský mrakodrap, přezdívaný podle čísla popisného Jednadvacítka, měl sloužit jako ředitelské sídlo obuvnické firmy Baťa. Toto ředitelství mělo být původně soustředěno do tří navzájem propojených třípodlažních objektů, avšak architekt Vladimír Karfík přišel s nápadem jen jedné výškové budovy. Baťa s jeho návrhem souhlasil a Karfíkovi ponechal volnou ruku, aby použil nejlepší technické vymožeností té doby. Baťův mrakodrap navrhl architekt Vladimír Karfík, jenž delší dobu působil v ateliéru významného průkopníka moderní architektury v USA Franka Lloyda Wrighta.

V dubnu roku 1937 se začalo stavět. Za použití nejmodernějších technologií se podařilo železobetonovou kostru zlínského mrakodrapu dokončit ještě v září téhož roku za rekordních 160 dnů. Postavit jedno podlaží zvládlo čtyřicet dělníků za pouhých deset dní. V době svého dokončení, tedy v roce 1938, byl zlínský mrakodrap se svými více než 77 metry nejvyšší stavbou v tehdejším Československu a druhou nejvyšší v Evropě.

V sedmnácti patrech plně klimatizované budovy byly velkoprostorové kanceláře o rozměrech 80 krát 20 metrů, připomínající dnes tak rozšířené “open space” prostory. V každé z nich mohlo pracovat až dvě stě úředníků. K přepravě mezi patry jim sloužila čtveřice rychlovýtahů, doplněná o páternoster, nákladní zdviž a výtah pro návštěvy. V osmém patře se nacházely luxusně vybavené kanceláře vedení firmy, včetně pracovny Jana Antonína Bati. Pojízdná kancelář ředitele firmy

Skutečným technickým unikátem však byla pracovna ředitele umístěná přímo ve výtahu o rozměrech šest krát šest metrů. Legenda praví, že pojízdná kancelář měla Baťovi sloužit k rychlé a účinné kontrole zaměstnanců. Sám Baťa však uváděl, že výtah mu měl umožnit rychlou komunikaci s vedoucími na různých patrech. Kancelář byla vybavena nejen telefonem nebo elektrickými zásuvkami, ale poněkud překvapivě také umyvadlem s teplou i studenou vodou a odpadem. Výtah ovšem Baťa nikdy nevyužil, neboť před jeho dokončením emigroval do zahraničí. 

Dnes slouží Baťův mrakodrap jako sídlo úřadů, ale také jako jedna z nejvyhledávanějších turistických atrakcí Zlína. Největším lákadlem pro dnešní návštěvníky je návštěva terasy na střeše mrakodrapu s úchvatným výhledem na město a okolní krajinu.

user-avatar

Václav Pokorný

14. 12. 2017 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce