Ulice jednoho města – výsledek panování Britů v Indii.

Ulice jednoho města – výsledek panování Britů v Indii. | zdroj: worldobserveronline.com


Bengálským hladomorům a milionům mrtvých se Churchill jen cynicky smál

TÉMATA: indie | británie | hladomory | genocida

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 08. 2015 | 12:30

Málo známá historie z imperiální éry Velké Británie skrývá temnou kapitolu, o které se ve většině učebnic dějepisu nepíše. Britové nechali opakovaně vyhladovět populaci Bengálska, což byla část jimi spravované Indie. Humanismus a ideje šly stranou, příčinou byla touha po zisku a pohrdání domorodým obyvatelstvem.

Roky 1770, 1783, 1866, 1873, 1892, 1897, 1892, 1897 a 1944. Ve všech těchto letech umíraly miliony obyvatel Bengálska v důsledku strašlivých hladomorů. Bengálsko je chudá země a hrozba hladomoru nad ní visela velmi často. Před příchodem Britů ale vždy vláda dokázala zabránit nejhoršímu a do ohrožených oblastí poslat něco, co by se dnes dalo nazvat humanitární pomocí. Britové však měli jediný cíl, vybírat daně, těžit suroviny a sklízet úrodu. Zkrátka vytěžit zemi, která už tak měla velmi málo.

Při prvním hladomoru v roce 1770 zemřelo 10 milionů lidí. To byla třetina populace Bengálska. Je to více, než kolik Židů zabil Hitler za celou druhou světovou válku. O holokaustu se učí děti na základních školách, o bengálských hladomorech se nepíše nikde. Hladomor z roku 1770 byl horší než epidemie černého moru, která postihla Evropu ve 14. století. Za vlády Mughalů byly daně 10 až 15 procent z úrody. Poté co do země vstoupila Východoindická společnost a uzavřela s Mughaly nevýhodné smlouvy, daně stouply na 50 procent z úrody. Daně sice vybíral mughalský vládce Šáh Alam II., ale peníze a úrodu odevzdával Východoindické společnosti, tedy Britům. Běžní Bengálci o tom ale neměli tušení a mysleli si, že platí daně šáhovi.

Do toho přišly sucha a mizerná úroda. Lidé neměli z čeho žít, zásoby neexistovaly, farmy byly hromadně opouštěny, systém kolaboval. Britští vládci věděli dlouho dopředu, že hladomor se blíží, příznaky byly jasné, protože lidé umírali hlady. Jejich reakcí bylo zvýšení daně z půdy na 60 procent. Zatímco Bengálci hynuli po milionech jako mouchy, Britové závratně bohatli. Donutili zbylé farmáře přestat pěstovat plodiny, které je mohly uživit, a místo toho začali s produkcí indiga, máku a dalších plodin určených na export.

Hrůza roku 1770 byla jen jednou z řady. Hladomory následovaly v mnoha dalších letech a příčiny byly stále stejné. Britové vyčerpávali krajinu i lidi, zvyšovali daně na naprosto šílenou mez a pohrdali životy Bengálců. V posledním hladomoru v roce 1944 zemřely 3 miliony lidí. Když se zeptali Winstona Churchilla na záležitosti hladovějící Indie, jeho odpověď byla tato: „Hladomor, nebo ne, Indové se vždy množí jako králíci. Když pak dostal z Indie telegram popisující katastrofu hladomoru a miliony mrtvých, odpověděl zpět: „A proč tedy ještě nezemřel Ghándí?“  

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 08. 2015 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce