Za roky usilovné práce muž zasadil už skoro 17 tisíc stromů. | zdroj: odditycentral.com


Beznohý veterán sází už 19 let stromy. Holé kopce proměnil v les

TÉMATA: dobrovolnictví | stromy | příroda | handicap

user-avatar

Simona Knotková

21. 04. 2019 | 09:00

Muž z čínské provincie Che-pej se většinu svého života potýká s handicapem, který mu velkou měrou zasahuje do běžného života. I přesto už skoro dvě desítky let pomáhá planetě a denně sází stromy.

Dnes sedmdesátiletý Ma San-siao utrpěl během svého působení v čínské armádě otravu krve. Jeho zdravotní stav se postupem let zhoršoval, až v roce 1985 došlo na nejhorší – musel podstoupit amputaci pravé nohy. O dvacet let později musela jít pryč také levá noha. I když jako bývalý voják dostával od státu podporu, na uživení rodiny a pokrytí zdravotnických výdajů to stačilo jen stěží. Proto se muž v roce 2000 rozhodl, že na holých kopcích vesnice Ťing-sing začne pěstovat stromy a bude si tak vydělávat na živobytí.

"Pokud mám být upřímný, ze začátku jsem si tímto způsobem chtěl skutečně vydělávat. Musel jsem najít cestu, jak se dokázat uživit i se svým handicapem. Jak ale stromy rostly a pokrývaly kopce nádhernou zelení, už jsem si nebyl tolik jistý. Nebyly jenom krásné, ale také důležité, protože pomáhaly udržovat půdu," vypráví muž.

Nakonec učinil rozhodnutí, že žádný z vysázených stromů neprodá a oblast bude nadále zalesňovat. Letos tomu bude už devatenáct let, co se prospěšné činnosti věnuje. Denně vstává v pět hodin ráno a o berlích se vydává do kopců v pohoří Tchaj-chang.

"Moje postižení neberu jako komplikaci, která by mě od práce odrazovala. Byl jsem přece jenom voják. Horší už je to se sháněním peněz na mladé stromky a náčiní. Ani nepočítám, kolik lopat jsem už za ty roky rozbil."

V roce 2008 se jeho příběh stal virálem a čínská vláda mu nabídla finanční pomoc. Na místo se také začali sjíždět dobrovolníci, kteří pomáhají s vysazováním. San-siao se však do důchodu stále nechystá a ve své práci hodlá pokračovat až do doby, dokud mu to zdravotní stav umožní.

"Neberu je jako stromy. Jsou to pro mě vojáci, kterým musím rozkazovat. Díky nim pociťuji životní naplnění a chci je sázet až do svého posledního dechu. Pro zemi a budoucí generace zde zanechám zelené bohatství," uzavírá.

user-avatar

Simona Knotková

21. 04. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce