Jeskyně, dnes známa jako naleziště Jebel Irhoud v Maroku, byla po dlouhé věky pohřbena pod vrstvami hornin a sedimentů.

Jeskyně, dnes známa jako naleziště Jebel Irhoud v Maroku, byla po dlouhé věky pohřbena pod vrstvami hornin a sedimentů. | zdroj: www.npr.org


Biblický Adam žil podle vědců v Africe. Vědci našli v Maroku nejstarší pozůstatky moderního člověka

TÉMATA: paleoantropologie | vývoj člověka | afrika

user-avatar

Yvonne K.

24. 06. 2017 | 08:30

Tým vědců z Evropy a Maroka našel pět fosilních pozůstatků lidských jedinců starých 315 000 let. Jsou to možná nejstarší dochovaní zástupci druhu Homo sapiens (člověk moudrý).

V odlehlé části Maroka zvané Jebel Irhoud, v místech, kde kdysi bývala jeskyně, objevil tým vědců lebku, kosti a zuby pěti jedinců, kteří tu žili před zhruba 315 000 lety. Kromě toho vědci také nalezli vcelku sofistikované kamenné nástroje a zbytky uhlí, které svědčí o využívání ohně v této dávné době. Paleoantropolog Jean-Jacques Hublin zkoumá nové nálezy na Jebel Irhoud v Maroku.

Až dosud pocházely nejstarší kosterní pozůstatky druhu Homo sapiens od jedinců, kteří žili ve východní Africe před 200 000 lety. Nový objev z Maroka tak zřejmě posune dobu, kdy se na Zemi objevil moderní člověk, o sto tisíc let zpátky do minulosti.

“Nalezený materiál představuje samotné kořeny našeho lidského druhu – nejstarší představitele Homo sapiens, jací se kdy našli v Africe nebo jinde na světě,” uvedl Jean-Jacques Hublin z Institutu vývojové antropologie Maxe Plancka v Lipsku, jenž výzkum vedl.Virtuální rekonstrukce čelisti dospělého lidského jedince z Jebel Irhoud

Ne všichni vědci ovšem sdílí Hublinovo nadšení. Podle některých, jako třeba Ricka Pottse ze Smithsonianského muzea přírodní historie, mají některé lebky protáhlý tvar a jisté rysy, které poukazují spíše k primitivnějšímu předku takzvaného člověka moudrého (Homo sapiens). “Nové nálezy z Maroka jsou svým způsobem odrazem celkového přechodu od archaického druhu k nám lidem,” prohlásil Potts. Obsahují totiž mix starobylých i modernějších rysů. Vědec se domnívá, že fosilie pocházejí z doby těsně před zrozením moderního člověka. Prodloužená lebka nebo mozkovna by mohla být jedním z posledních znaků ve vývojové lidské linii, která se vyvinula v to, co dnešní lidi charakterizuje – a tím je mnohem kulatější tvar lebky. Kompozitní rekonstrukce lebky pořízená na bázi mikro počítačového tomografického skenu fosilií.

Co je však více než dříve jisté, je to, že lidští předkové a dokonce rané formy moderních lidí se vyskytovali všude po celé Africe. Stopy jejich existence nacházíme totiž nejen ve východní a jižní Africe, ale jak ukazují poslední nálezy, také na severu Afriky. Je tak nanejvýš evidentní, že naši předkové se pohybovali po celém africkém kontinentu a vyměňovali si mezi sebou jak výrobní technologie, tak i své geny.

“Pokud existovalo něco jako Zahrada Eden, pak to byla Afrika,” poukazuje Hublin. Podle něj po celém evolučním experimentování se nakonec někde vyvinul náš lidský druh. Místo jeho zrodu však dosud nebylo určeno.

 

user-avatar

Yvonne K.

24. 06. 2017 | 08:30

> ExtraStory   |   Inzerce