Hrůza z létání a strach z možné letecké katastrofy je jednou z nejčastějších fobií vůbec.

Hrůza z létání a strach z možné letecké katastrofy je jednou z nejčastějších fobií vůbec. | zdroj: whatthefean.nl


Bojíte se létat či jezdit výtahem? Vraťte se do doby porodní

TÉMATA: psychiatrie | stanislav grof

user-avatar

Miroslava Kolářová

10. 05. 2017 | 10:00

Pro někoho rutina, pro někoho úžasný začátek dovolené a pro někoho i několikaměsíční trauma předcházející odletu na dovolenou. Pokud patříte do posledně zmíněné skupiny, mohla by vás zajímat teorie světově uznávaného českého lékaře Stanislava Grofa.

Stanislav Grof, humanisticky orientovaný psychiatr a psychoterapeut žijící od roku 1968 trvale v Americe, učinil za dlouhá léta svého bádání řadu převratných objevů. Jedním z nich bylo také vystopování tzv. COEX systémů – jakési nechtěné sbírky negativních životních prožitků s neobvykle vysokou měrou emoční zátěže. Tyto naše "Pandořiny skříňky" si i se svým obsahem obvykle tiše a nerušeně pospávají v nevědomé části mozku až do chvíle, kdy náš vědomý mozek vyhodnotí jakoukoliv sebebanálnější maličkost nové události jako duplikát již prožitého. V ten okamžik se celá emoční zátěž znovu aktivuje a vynoří z podvědomí v celé své původní hrůze, včetně veškerých průvodních tělesných reakcí a symptomů,  jež jsou v tu chvíli ovšem vůlí neovladatelné.Stanislav Grof je americký psychiatr českého původu, jeden ze zakladatelů transpersonální psychologie. Kromě teoretického nástinu tohoto hnutí zkoumal také využití změněných stavů vědomí při léčení.

Do této skupiny patří i fobie z létání a užívaní zdviží, která má podle Stanislava Grofa svůj předobraz v druhé době porodní. Tedy v situaci, kdy se vypuzeni z bezpečné a ochranitelské dělohy nacházíme uprostřed porodních cest ( porodní kanál ), bez možnosti vrátit se zpět nebo se pohybovat vpřed.

V emočním jazyce to znamená cítit se uzavřený (uvězněný) v úzkém prostoru, za současného uvědomování si pohybu obrovských okolních sil a energií, s vědomím potencionálního nebezpečí naší vlastní smrti, navíc bez možnosti probíhající situaci jakkoliv ovlivnit. Pro novorozence je porod většinou velké trauma.

Tyto situace si vědomě samozřejmě vůbec nepamatujeme, ale existuje řada technik, s jejichž pomocí je možné tyto obsahy v bezpečném terapeutickém prostředí znovu vyzdvihnout do vědomí a nechat jejich extrémní emoční náboj zcela vybít. V případě, že se podaří najít tzv. první vzpomínku, bývá vyhráno a fobie mizí doslova jako mávnutím kouzelného proutku.

K takovému úspěchu je však třeba dvou věcí – velké osobní odvahy  a opravdu zkušeného a profesionálního terapeuta. V opačném případě totiž hrozí nejen zhoršení všech příznaků, ale i dlouhodobá hospitalizace na psychiatrické klinice.

 

user-avatar

Miroslava Kolářová

10. 05. 2017 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce