Tato vzácná fosilie je stará 52 milionů let.

Tato vzácná fosilie je stará 52 milionů let. | zdroj: sciencealert.com


Brambory a rajčata jsou mnohem starší, než se myslelo. V Patagonii se našly 52 milionů let staré fosilie jejich “příbuzných”

TÉMATA: paleontologie | objevy | fosilie

user-avatar

Yvonne K.

9. 02. 2017 | 09:00

Jsou starší než pohoří Andy. V Jižní Americe našli výzkumníci dvě fosilie ovocných plodů z doby před 52 miliony let. Tyto fosilie by mohly být klíčem k poznání, jak se vyvinuly dnes široce používané plodiny jako brambory a rajčata. Ukazuje se, že jejich genetická historie by mohla být celkově starší, než se myslelo.

Jde o fosilie mochyně (Physalis), rostliny, která patří do čeledi lilkovitých, podobně jako brambory, rajčata, čili, kapie nebo tabák. Bez ohledu na to, jak jsou tyto plodiny dnes všeobecně rozšířené po světě, jejich raná historie je zahalena tajemstvím s jen pár nalezenými semeny ve fosilních záznamech. Takže dosud lidstvo netuší, odkud a z které doby tyto rostliny pocházejí.

Nález dvou zfosililizovaných mochyní by tak mohl vyplnit tuto mezeru. Je vůbec zázrakem, že se do dnešní doby něco takového dochovalo. Mochyně je totiž žlutooranžová třešnička zabalená do papírově tenkého obalu. Mochyně

“Tyhle fosilie jsou jediné svého druhu, protože jemné obaly tohoto ovoce připomínajícího lampionky se velmi vzácně jako fosilie dochovávají,” říká jedna z výzkumníků Mónica Carvalho z Pennsylvánské státní univerzity.

Dva plody mochyně i s obaly se našly v argentinské provincii Chubut. V době, kdy tohle ovoce vyrostlo, tu před 52 miliony lety býval deštný prales mírného pásu. Výzkumníci tady objevili šest tisíc dalších fosilií rostlin, ale jen dvě patřily do rodu mochyní a čeledi lilkovitých.  Dužina mochyně má osvěžující sladkokyselou chuť s mimořádně jemným aróma. Nachází se v ní velké množství malých, měkkých a jedlých zrnek.

Dosud se myslelo, že tento druh rostlin se vyvinul v dobách vrásnění And, tedy před 25 miliony let. Nyní se však ukazuje, že k tomu došlo o mnoho dříve – v dobách, kdy tato oblast byla ještě součástí superkontinentu Gondwana, těšila se teplejšímu počasí a ležela blíže Antarktidě a Austrálii. A vzhledem k tomu, že mochyně se v rámci čeledi lilkovitých zrodila relativně nejpozději, znamená to, že celá tato čeleď je jako celek mnohem starší.

“Mochyně se nachází blízko vrcholu evolučního stromu lilkovitých, takže tato čeleď jako celek bude v kontrastu s tím, co jsme si mysleli, daleko starší než v horizontu 52 milionů let,” konstatoval badatel Peter Wilf. Jeho tým dál v Patagonii bádá po dalších stopách a důkazech, které by objasnily původ některých z dnes nejběžněji používaných potravin.

 

user-avatar

Yvonne K.

9. 02. 2017 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce