Bývalá věznice se promění v Kreativní centrum.

Bývalá věznice se promění v Kreativní centrum. | zdroj: kreativnibrno.cz


Brněnská věznice na Cejlu dostane nový kabát. Politické vězně vystřídají svobodní umělci

TÉMATA: československo | brno | političtí vězni | komunistický odboj | věznice

user-avatar

Jan Kyzlink

14. 11. 2015 | 13:00

V 50. letech zde čekali na svobodu nebo na smrt političtí vězni. Po některých tu zbyly do zdí a dveří vyryté vzkazy a příběhy. Dnes je bývalá věznice na Cejlu opuštěná a zchátralá. Brno už několik let řeší, jak s tímto objektem naložit. Teď už má jasno – promění ji v Kreativní centrum. Političtí vězni však radnici vyzývají, aby zachovala některé části budovy jako memento pro příští generace.

Věznice byla postavena v 2. polovině 18. století a svému účelu sloužila až do roku 1956, kdy její funkci převzala nová věznice v Bohunicích. Prakticky po celou dobu své existence trpěla častým neduhem podobných institucí – přeplněností.

V roce 1916 tu na krátký čas, a nutno dodat, že zcela nezaslouženě, pobyl i básník Petr Bezruč, za 1. republiky pak stávkující horníci z Rosicko-oslavanském revíru nebo kontroverzní generál Radola Gajda. Za 2. světové války v ní gestapo zřídilo vězení pro ženy, ovšem za celou dobu okupace tu byly vykonány jen dvě popravy. Více se popravovalo až po válce a po Únoru 1948, kdy byli do cel umisťováni političtí vězni a jiní takzvaní nepřátelé nového režimu, jako třeba katoličtí básníci Jan Zahradníček, Zdeněk Rotrekl nebo Václav Renč (dědeček režiséra Filipa Renče).

Jedním z těch, kdo na Cejlu okusil komunistický kriminál, byl Zdeněk Křivka, který se po roce 1948 zapojil do protikomunistické odbojové skupiny, vedenou jeho strýcem Petrem Křivkou. Skupinu však prozradil nasazený agent František Janků a v srpnu 1949 byla rozprášena. Zdeněk Křivka, jeho otec, bratr i strýc byli zatčeni a po tvrdém ročním vyšetřování také odsouzeni. Zdeněk Křivka na 18 let, jeho otec na 15 roků, strýc byl popraven.

Na Cejlu strávil Zdeněk Křivka rok a pak prošel uranovými doly na Jáchymovsku a věznicí Leopoldov. Od listopadu 1952 byl dva a půl roku vězněn v jednom z nejhorších lágrů – v Barboře. Tam ho pronásledoval bachař Kulhánek, kvůli kterému Křivka mnohokrát prošel takzvanou korekcí, což byla betonová cela s jedním zamřížovaným okénkem, kde dostával vězeň jíst jednou za tři dny. Spal s jednou dekou na betonové podlaze a v zimě se tam netopilo. To v horských podmínkách ve výšce přes 1000 metrů nad mořem a s dvaceti i třicetistupňovými mrazy znamenalo přímé ohrožení na životě. Přesto přežil a propuštění na amnestii se dočkal v táboře Rovnost 10. května 1960.

František Křička při návštěvě věznice v roce 2010.

Před svou smrtí v roce 2012 měl Zdeněk Křivka možnost se po 60 letech znovu podívat do věznice na Cejlu a projít si v doprovodu mladých historiků místa, kde na malém dvoře popravili jeho strýce, a cely, v nichž seděl i jeho otec a bratr. O jeho návštěvě tehdy vznikl dokument.

"Strávil jsem tady na cele rok. V místnosti pro pět lidí nás bylo bezmála čtyřicet. Dva džbány vody pro všechny na den a v rohu kýbl jako latrína. Dovede si to představit," vyprávěl na kameru.

Nejen Křivkův strýc, elitní voják a významný účastník protinacistického odboje, zaplatil za svůj boj za demokracii životem. „Na Cejlu popravili během toho roku, který jsem tam strávil, hned sedm lidí. Věšeli je brzy z rána," uvedl Zdeněk Křivka.

V místnosti pro pět lidí se muselo stěsnat až 40 vězňů.

Někdejší místo utrpení a smutku možná však již brzy změní svého ducha. Brno ho chce přetvořit v kreativní centrum, kde vzniknou ateliéry, dílny, divadelní sál, kino, výstavní prostory, prostory ke vzdělávacím aktivitám i kavárna. Cílem je podpořit nejen absolventy uměleckých škol, ale pomoci i začínajícím podnikatelům v kreativních odvětvích.

Konfederace politických vězňů se však obává, že celá rekonstrukce zničí pietní místo. „Rekonstrukce věznice je historickou příležitostí, která se už nemůže nikdy opakovat. Buď budou části věznice zachovány jako memento našim potomkům, nebo budou zničeny, podobně jako v Brně byly zničeny jiné památky na jiné skupiny obyvatel,“ napsala její předsedkyně Naděžda Kavalírová náměstku Matěji Hollanovi. Ten ale slibuje, že nejzajímavější místa neblahé historie zůstanou netknutá.

O tom, v jakém stavu se dnes věznice na Cejlu nachází, se můžete přesvědčit 17. listopadu, kdy se otevře veřejnosti.

user-avatar

Jan Kyzlink

14. 11. 2015 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce