Němci opouštějí Československo

Němci opouštějí Československo | zdroj: bundesarchiv


Brněnský pochod smrti: Němci i Židé umírali hlady a týráním. Kdo byli vrazi?

TÉMATA: odsun | druhá světová válka | masakry | brno

user-avatar

Tomáš Chalupa

23. 05. 2015 | 14:00

Válka skončila, zvěrstva Němců ale byla v živé paměti každého člověka v Československu. Prezident Edvard Beneš rozhodl, že je potřeba republiku zbavit Němců. Nastal odsun Němců do Německa a Rakouska, který měl v Brně podobu pochodu smrti, který dodnes budí emoce veřejnosti i politiků.

Němci měli podle výnosu Zemského národního výboru opustit město. 30. května 1945 v deset hodin večer vyšlo ze 13 brněnských sídlišť na 25 000 Němců včetně žen a dětí. Zástup doprovázený ozbrojenými strážemi z brněnské Zbrojovky vyrazil směrem na Rajhrad.

Kolem organizace odsunu se vedly spory, někteří velitelé byli proti tomu, aby se Němci evakuovali bez svolení velení spojeneckých armád. Proti odsunu byl i ministr Václav Nosek, nicméně pochod vyrazil na cestu pod velením majora Viléma Pistoriuse.

Na cestě neměli Němci vodu, jídlo, nebyl čas na oddech, hygienické podmínky byly katastrofální, lékařská péče žádná. 31. května ráno, po přenocování v rajhradské sokolovně, dorazil pochod do Pohořelic. Tady vznikl dočasný sběrný tábor. Část Němců byla přesunuta i do okolních vesnic. Pohořelický tábor se vyznačoval krutými podmínkami. Nebyly v něm postele, hygienická zařízení, chyběly léky, vázlo také zásobování.

Navíc se zjistilo, že část Němců vůbec do pochodu nepatří. Byli tam Židé, antifašisté, Češi ze smíšených manželství. Tito lidé byli odesláni zpět do Brna v několika etapách. Zbytek trpěl, v táboře umíralo 60-70 lidí denně. Řádila tam epidemie tyfu a úplavice. Z tábora bylo nakonec odvedeno do Rakouska na 10 000 Němců. Pochod smrti nepřežilo celkově asi 1700 z nich. Zemřeli hladem, na nemoci, ale i kvůli týrání ze strany dozorců.

Proti odsunu protestoval rakouský zmocněnec V. Figdor, akce se nelíbila ani velení Rudé armády. Přesto za ni nebyl nikdo pohnán k zodpovědnosti. Na svědomí měli pochod smrti hlavně představitelé Brna, konkrétně Zemský národní výbor, nejvíce pak zřejmě jeho předseda František Loubal. Velkou roli v tom jistě hrály různé podněty a zásahy z mocenských center v Praze včetně špiček armádního velení i výroky samotného prezidenta Beneše.

Brno se před několika dny ústy svého primátora Petra Vokřála omluvilo za tento odsun. S jeho krokem však nesouhlasí někteří další politici včetně jihomoravského hejtmana Michala Haška. Otevírá se tak stará otázka, zda byly podobné excesy jen reakcí na německé řádění za války a zda to opravňovalo tehdejší představitele k takovýmto krokům. Tuto otázku řešíme už pětadvacet let a zdá se, že debata dosud neskončila. 

user-avatar

Tomáš Chalupa

23. 05. 2015 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce