Johan de Witt skončil strašlivou smrtí.

Johan de Witt skončil strašlivou smrtí. | zdroj: allthatsinteresting.com


Brutální konec Johana de Witta, který skončil roztrhán a sněden vlastními lidmi

TÉMATA: nizozemsko | politici | vraždy

user-avatar

Tomáš Chalupa

21. 06. 2018 | 14:45

Johan de Witt byl významným nizozemským politikem v 17. století, tedy v době největší nizozemské koloniální expanze. Zažil, jak chutná moc a sláva, ale i pád a hořký konec. Zatímco dnes se lidé svým politikům mstí maximálně tím, že je nezvolí ve volbách, s Johanem de Wittem se tehdy vypořádali nesmírně krutě.

Johan de Witt se narodil roku 1625 v nizozemském Dordrechtu. Jeho otec byl váženým starostou a syn tak šel v jeho stopách. Ve svých politických aktivitách se Johan de Witt  dostal na vrchol v pouhých 28 letech, kdy byl jmenován vůdcem (oficiální titul byl Velký penzionář) Spojených kolonií nizozemských,  státního útvaru, jenž byl předchůdcem dnešního Nizozemska. Bylo to v době, kdy Spojené kolonie vedly válku s Velkou Británií a na vítězství Nizozemců by v té době nikdo nevsadil ani zlámanou grešli. De Witt byl schopen ale s Brity vyjednat důstojný mír, když už je nemohl vojensky porazit.

De Witt stál v čele Nizozemska v letech 1653 až 1672, kdy prožívalo svůj „zlatý věk“ a stalo se jednou z nejsilnějších mocností světa. Jeho vláda byla republikánská a oponovala monarchistickým oranžistům. Amsterdam byl centrem mezinárodního obchodu, holandské lodě brázdily všechny světové oceány. Vše se vyvíjelo skvěle, a i proto byl De Witt zvolen do úřadu hned třikrát po sobě

Jenže Evropu zachvátil chaos a války. Útok přišel nikoliv od odvěkého rivala Anglie, ale od Francie Ludvíka XIV. Ten překvapivě a velmi náhle vyhlásil Nizozemsku válku. Nizozemci se mohli opřít o skvělé loďstvo, které bylo v té době nejsilnější v Evropě. Ovšem na souši to byla bída a Francouzi měli v pozemních silách velkou převahu. A tahle válka se na rozdíl od té s Velkou Británií rozhodovala na souši. De Witt prohrál a s ním celá země. Nizozemsko padlo do rukou Francouzů. Obraz zachycuje lynčování Johanna de Vitta.

De Witt se rázem ocitl v nepříjemné situaci. Lid ho vinil z porážky a z toho, že nedokázal vyzbrojit a připravit pozemní armádu na válku. De Wittův bratr Cornelius byl uvězněn. Proti de Wittovi se konaly demonstrace a lidové shromáždění. Lidé si přáli vládu oranžisty Viléma III.

De Witt se vzdal úřadu a ihned se rozhodl navštívit svého bratra ve vězení v Gevangenpoortu. Tam na něj ale čekal rozlícený dav. Jak popsal situaci spisovatel Alexander Dumas, „každý byl chtivý toho, aby na něj vystřelil nebo jej udeřil kladivem či bodnul dýkou. Všichni chtěli vidět krev vytékající z těla tohoto hrdiny“.

Městská garda nebyla v dohledu, a tak dav vyvlekl oba bratry z vězení a doslova je rozřezal na kusy. Jejich těla visela rozpáraná za nohy a několik mužů z lůzy z nich odřezávalo kusy masa, které prodávali kolemjdoucím za deset sous za kousek. Dokonce se dodnes má za to, že obě těla byla částečně snědena, byť kolem toho stále panují nejasnosti. Vražda obou bratrů byla každopádně mimořádně brutální a barbarská. Takový konec si nezasloužil ani jeden z nich. V Nizozemsku dnes má de Witt tři sochy, které na jeho počest byly vztyčeny ve 20. století. Socha Johanna de Witta

user-avatar

Tomáš Chalupa

21. 06. 2018 | 14:45

> ExtraStory   |   Inzerce