Pravěké

Pravěké "bubny" sloužily jako měřidlo při stavbě Stonehenge. | zdroj: thetimes.co.uk


Buben jako měřící nástroj. Stavitelé Stonehenge používali jednotné míry

TÉMATA: neolit | prehistorie | velká británie | megality | stonehenge | technologie | geometrie

user-avatar

Yvonne K.

29. 08. 2019 | 09:00

Unikátní sada křídových válců starých více než 4000 let umožnila vědcům poodhalit roušku tajemství Stonehenge. Podle všeho se jedná o repliky měřidel používaných při stavbě tohoto a jiných prehistorických monumentů.

V roce 1989 byly na severu Anglie, ve vesnici Folkton nalezeny tři křídové válce, ozdobené vyrytými ornamenty. Podle tvaru a místa nálezu se jim začalo říkalo Folktonské bubny. Byly různě velké, nejmenší měl průměr 10,4 centimetrů, střední měřil 12,4 cm a ten největší 14,6 cm. Všechny se nacházely v hrobě datovaném do pozdního neolitu (3000 až 2500 př.n.l.), případně rané doby bronzové, která v Británii trvala od 2800 př.n.l. do 1800 př.n.l. Tvůrci těchto “bubnů” tak zřejmě patřili do téhož kulturního okruhu jako ti, co na britských ostrovech zanechali Stonehenge nebo megalitický kruh v Avebury.

Dlouho se mělo zato, že jde o jedinečný nález, až se po více než sto letech našel podobný křídový válec ve vesnici Lavant nedaleko jižního pobřeží Anglie. Nikde jinde v Evropě však nic podobného nebylo nalezeno. 

Také účel “bubnů” dlouho nebyl znám, až nedávná matematická analýza odhalila, že válce mohly sloužit lidem při vyměřovaní starých megalitických památek. Všechny totiž vycházejí ze standardizované měrné jednotky označované jako “dlouhá noha”, což je převedeno na naši dnešní míru 32,2 centimetru. Předpokládá se, že měřící lano bylo omotané kolem vnější strany bubnu, přičemž dekorace válců mohly představovat pokyny týkající se rotace.

Vědci změřili obvod každého bubnu a zjistili, že pokud se sedmkrát omotá lanem velký válec, naměřená délka se rovná 3,22 metru. Stejné číslo vyjde, pokud se obtočí osmkrát válec střední velikosti nebo desetkrát ten nejmenší.

„Na základě poznatků, které jsou nám dobře známé, si troufáme tvrdit, že existuje přímá souvislost mezi konstrukcí památníku Stonehenge a křídovými artefakty z Folktonu a Lavantu. Křídové bubny představují standardní měřítka, která jsou nezbytná pro výstavbu rovnoměrných a pravidelných struktur monolitických památek,” stojí ve studii, kterou vypracoval tým výzkumníků z Londýnské a Manchesterské univerzity. Podle nich mohly “bubny” sloužit také jako výuková pomůcka, s jejíž pomocí bylo možné demonstrovat některé principy matematiky a geometrie. Vzhledem k tomu, že se našly v hrobě dítěte, mohly mít symbolickou spojitost s dětstvím a životními cykly člověka včetně výuky a mezigeneračního předávání vědomostí.

Archeologové se domnívají, že jak Folktonské, tak Lavantské bubny nebyly skutečnými měřidly, jako spíše jejich replikami. „Křída není nejvhodnějším materiálem pro výrobu měřících prostředků a předpokládá se, že bubny mohou být replikami původních „pracovních” standardů vyřezávaných ze dřeva,“ uvedl archeolog Andrew Chamberlain, jenž se na výzkumu podílel. 

Bohužel dřevo se na většině prehistorických archeologických památek nedochovalo, tudíž ani žádná dřevěná měřidla. Nález kamenných replik však indikuje, že dávní lidé měli pokročilé znalosti matematiky a geometrie, což vysvětluje, proč jsou vztyčené kameny v Stonehenge stejně velké a poměrně přesně rozmístěné v kruhu.   




user-avatar

Yvonne K.

29. 08. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce