Bukurešťské metro má svou zvláštní krásu. | zdroj: inyourpocket.com


Bukurešťské metro je podzemním muzeem Ceausescovy vlády. Pravý účel jeho výstavby vás překvapí

TÉMATA: metro | komunismus | Ceaușescu | Rumunsko

Až pojedete někdy do Bukurešti, tak vám projížďku tamějších metrem rozhodně doporučujeme. Není to sice tak pestrobarevná galerie jako metro ve Stockholmu, ani to není sochařský ateliér jako v Moskvě. Ale má něco, co žádný jiný systém podzemní dráhy nemá.

user-avatar

M. Šindlauerová

18. 11. 2019 | 18:15

Bukurešťské metro možná tak na první pohled nepůsobí, ale vězte, že je opravdovým světovým unikátem. Existuje pro to několik důvodu. Tak například je pozoruhodné tím, že bylo vystavěno v extrémně nehostinném prostředí. Půda, po které Bukurešťané chodí, je tvořena směsí velice měkké hlíny a sedimentárních hornin, což komplikovalo ražení tunelů a výstavbu stanic. I z tohoto důvodu je místní podzemní systém dosti mělký a vede jen pár metrů pod povrchem.

Ovšem to, co dělá místní metro opravdu výjimečným, je hlavně prvotní účel jeho výstavy. Narozdíl od většiny evropských i světových měst nebylo metro určeno pro běžné občany, kteří se potřebovali rychle dostat do centra nebo na druhý konec města. Notoricky známý komunistický vůdce Rumunska Nicolae Ceaușescu (ten mimochodem celé metro v listopadu roku 1979 otevíral) totiž pojal metro jako efektivní dopravní prostředek pro dělníky, tovární pracovníky, mechaniky, inženýry, řemeslníky a mnoho dalších pracovních sil z nových obytných čtvrtí.

Pracovní síla – to bylo to, co Rumunsku v té době kvůli obrovskému zadlužení způsobenému Ceaușescovou vládou nejvíce pomáhalo zvládnout závažnou ekonomickou a sociální situaci. Destinace, kam pracující dojížděli, se promítaly i v názvech stanic. Tak například stanice Semănătoarea (dnes se jmenuje Petrache Poenaru) byla postavena v blízkosti stejnojmenné továrny na výrobu zemědělských strojů; podobně tomu bylo v případě stanice Republica. Zastávka Timpuri Noi byla taktéž poblíž průmyslového objektu; vypovídající názvy jsou třeba i Politehnica či Industriilor (dnes Preciziei). 

Styl prvních stanic metra byl oproti většině evropských podzemních systémů velmi strohý, ba až vysoce úsporný. Něco jako ornamenty, mozaiky nebo nápaditě řešená světla neexistovalo. Každá stanice je ale jiná a je pro ni charakteristická jiná barva. Zároveň je pro bukurešťské metro typické ponuré osvětlení. Elektřinou se totiž v Rumunsku šetřilo odjakživa. Přitom například moskevské metro se naopak velmi snaží o co nejvíce světla, aby se cestující necítili pod tisíci tunami hlíny tak stísněně.

Takže když vám někdo řekne, že je bukurešťská podzemní dráha nudná, nevěřte mu. O opaku vás přesvědčí nejen neobvyklý typ výjimečnosti metra, ale i soupravy na lince M1, které jsou velmi bohatě zdobeny pestrobarevnými graffiti a jsou v tomto stavu záměrně ponechávány.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

M. Šindlauerová

18. 11. 2019 | 18:15

Zavří­t reklamu