Starořímský obelisk, který místní lidé nazývají Markovým kamenem.

Starořímský obelisk, který místní lidé nazývají Markovým kamenem. | zdroj: archaeologyinbulgaria.com


Bulharští archeologové chtějí znovu prozkoumat unikátní antický obelisk, který před sto lety jako první vyfotili Češi

TÉMATA: archeologie | objevy | bulharsko | antika | starověký řím | římská říše

user-avatar

Irena Gruberová

22. 04. 2016 | 10:34

Bulharští archeologové se chystají obnovit archeologický výzkum 14 metrů vysokého starořímského obelisku u města Lesicheri na severu Bulharska. Markov kamak, jak místní sloupu přezdívají, je jednou z nejvyšších dochovaných antických staveb na území dnešního Bulharska.

Obelisk býval součástí mauzolea Quinta Julia, římského aristokrata z nedalekého města Nicopolis ad Istrum (dnešní Nikyup), jenž žil ve 2. století, jak dokládá nápis. Později se mauzoleum proměnilo v heroon – svatyni, zasvěcenou neznámému řeckému, thráckému či římskému hrdinovi, která přetrvala až do 4. století, než římská říše prošla christianizací, zatímco její provincie na severu Bulharska zaplavily hordy barbarů.

Stavba měla původně dva obelisky, ale jen jeden z nich se dochoval do dnešní doby. Je 14 metrů vysoký a skládá se z 15 masivních kamenných bloků poskládaných na sebe. Je jednou z nejvyšších zachovalých starověkých archeologických památek v Bulharsku. Obelisk je 14 metrů vysoký.

Obelisk poprvé popsal v 19. století bulharský spisovatel a politik Petko Slavejkov. Roku 1871 jej zkoumal rakousko-uherský geograf a archeolog Felix Kanitz, který objevil i zbytky druhého, zříceného obelisku.

O 30 let později obelisk prozkoumávali také česko-bulharští bratři Karel a Hermenegild Škorpilovi, označovaní za otce novodobé bulharské archeologie. Byli prvními, kdo tuto památku vyfotografovali a kdo také zaznamenali místní legendu, která objasňuje, proč se sloupu říká Markův kámen. Podle ní dva muži mezi sebou soupeřili o srdce jedné ženy. Muž jménem Deli Marko měl postavit dva velké sloupy, zatímco jeho sok dostal za úkol vybudovat akvadukt. Protože se však ženě více líbil ten druhý muž, dopustila se lsti a Marka uspala, takže jeho soupeř mohl dokončit dřív akvadukt a sázku vyhrát. Když se Marko probudil a odhalil celý podvod, mrštil botou a shodil jeden ze sloupů, které postavil. 

Bratři Hermenegild a Karel Škorpilovi položili základy bulharské archeologie a založili archeologické muzeum ve Varně.

V 80. letech minulého století prováděl vykopávky u římského obelisku archeolog Ivan Carov a objevil části štítu s reliéfy, fragmenty vlysů, sochu lva a poškozenou sochu jezdce, hlavici iónského sloupu a zbytky nápisů. Carov tehdy došel k závěru, že obelisk byl součástí mauzolea římského aristokrata a člena městské rady Quinta Julia. Zrekonstruoval model stavby, podle něhož mělo mauzoleum dva obelisky postavené na vrcholu kamenného pódia s monumentálním schodištěm. Vstup střežily mramorové sochy dvou lvů. Socha thráckého jezdce byla umístěna na zvláštním piedestalu před schodištěm. Je možné, že tvář jezdce nesla rysy zesnulého Quinta Julia. Stejně tak je pravděpodobné, že v mauzoleu stála socha tohoto římského aristokrata v životní velikosti, o čemž svědčí fragment reliéfu s vyobrazením lidských zad. Bulharští archeologové proto doufají, že nové vykopávky přinesou další zajímavé informace o této monumentální stavbě.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

22. 04. 2016 | 10:34