Praotec Čech je legendární prapředek, který podle českých pověstí o svém původu přivedl svůj lid do země, která po něm byla pojmenována Čechy.

Praotec Čech je legendární prapředek, který podle českých pověstí o svém původu přivedl svůj lid do země, která po něm byla pojmenována Čechy. | zdroj: wikipedia commons


Byl praotec Čech Keltem?

TÉMATA: čechy | mýty | pověsti | keltové | slované

user-avatar

Václav Pokorný

7. 10. 2018 | 09:00

Starý muž v bílé říze stojí na kuželovité hoře Říp a pronáší: „Toto je ta země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající…“ Tak začíná příběh o muži jménem Čech, jenž prý přivedl Slovany do české kotliny. Ale co když to nebyl Čech, nýbrž Kelt?

Mýtickou osobu jménem praotec Čech zná ze školních lavic určitě každý. Kronikář naší první, latinsky psané kroniky Kosmas nazývá bájného prapředka Čecha Bohemus. Bohemus je latinské slovo pro člena keltského kmene Bójů, kteří zde žili před příchodem Slovanů. Podle Tita Livia šlo o synovce keltského krále Ambigata.

Římský historik popsal příchod keltských kmenů do Čech následovně. Ve východní Galii (na východě Francie) žil keltský kmen Biturigů, jimž vládl král Ambigatus. Když došlo k přelidnění jejich území, vyslal král své dva synovce Segovese a Belovese, aby hledali nová sídla. Věštba určila za nový domov Segovesovi oblast Hercynského lesa, Bellovesovi pak oblast dnešní severní Itálie. Segoves pak se svou početnou družinou došel do Hercynského lesa, který zahrnoval i území dnešních Čech. Jeho výprava podle římského letopisce postupovala podle řeky Ogary (Ohře), až stanul pod horou Rif (Říp). Tyto události jsou římským historikem přiřazeny k období roku 378 – 395 př. n. l. a jsou jím zaznamenány na přelomu našeho letopočtu. Jak víme, střední a severní Čechy obýval v době laténské, tedy zhruba od 4. st. př.n.l., mezi jinými kmen Bójů (boios), který dal jméno nynější české kotlině – Boiohaemum (odtud Boiohaemia, Bohemia, tedy Čechy). Opuková hlava keltského heróa nalezená v r. 1943 v Mšeckých Žehrovicích.

Pro dnešní badatele tak vyvstává otázka, zda se Kosmas při psaní první české kroniky v první polovině 12. století neinspiroval právě tímto příběhem o příchodu Keltů na naše území. Mohlo se také jednat i o pouhou shodu míst, avšak velmi významnou. Další zmínku pak najdeme v česky psané Dalimilově kronice ze 14. století, kde se již objevuje jméno Tschech. Václav Hájek z Libočan ve své kronice ze 16. století již rovnou mluví o praotci Čechovi a doplňuje i přesné datum jeho příchodu na rok 644 našeho letopočtu. Románové podání legendy ve Starých pověstech českých od Aloise Jiráska se pak řídí spíše propagandisticko-národnostními cíli než snahou o zachycení historické skutečnosti.

Podle nových poznatků odborníků k nám přicházeli Slované v době stěhování národů od východu postupně. Pozvolna a v klidu se usazovali mezi zbytky původního keltského obyvatelstva. Bylo to bájné období jakéhosi blahobytu a neválčení. Země bylo dost, nebylo proč válčit. Keltové se asimilovali a mísili se Slovany. Keltskou stopu ostatně potvrzují i moderní genetické výzkumy, podle kterých je třetina české populace keltského a germánského původu. 

 

 



user-avatar

Václav Pokorný

7. 10. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce