Krásná a tajemná Šumava byla v době laténské obývána Kelty.

Krásná a tajemná Šumava byla v době laténské obývána Kelty. | zdroj: pinterest


Byla Šumava opravdu keltskou Gabrétou?

TÉMATA: šumava | keltové | antika | římani | jazykověda

user-avatar

Václav Pokorný

18. 02. 2018 | 06:00

O přítomnosti Keltů na území dnešní Šumavy již dnes nikdo nepochybuje. Důkazem jsou četné archeologické nálezy. Jak však toto území Keltové nazývali, je otázkou. Keltové neznali písmo, a tak pro dnešní badatele jsou jediným vodítkem knihy římských autorů Strabóna a Ptolemaia.

Píše se rok 18 po narození Krista a římský občan řeckého původu Strabón sepsal sedmnáctidílnou knihu Geographiké. V sedmé knize je stručný záznam o nespecifikovaném přírodním komplexu Gabrétě v souvislosti s germánským kmenem Markomanů. Ti pod tlakem římské armády ustoupili na sklonku 1. století před naším letopočtem na východ a osídlili dnešní území Čech.

Oblast Gabréta byla součástí většího celku – takzvaného Hercynského lesa. Ten byl podle poznámek Gaia Julia Caesara dlouhý 60 a široký 9 denních pochodů a měl se prostírat podél Dunaje od Bavorska až na Slovensko. Byl opředen mnoha pověstmi a pověrami a Římané věřili, že v hustých hvozdech žije bájný hercynský kanec. Ač ho sami nikdy neviděli, považovali ho za nebezpečnější zvíře než lva, kterého naopak důvěrně znali. Šumava

V roce 137 až 142 po Kristu geograf Claudius Ptolemaios dokončil v egyptské Alexandrii regulérní mapu tehdy známého světa. V komentáři k souřadnicím mapy se v řečtině čtyřikrát zmiňuje o Gabréta hylé. Dle souřadnic jde o území dnešního Bavorského lesa a Šumavy.  Sám název Gabréta je nepochybně keltského původu a podle jazykovědců znamená “Pohoří kozorohů”. Identické slovo neexistuje v žádném antickém jazyce, pouze výraz gabro najdeme keltských jazycích. V Holderově keltském slovníku se pod heslem gabro uvádí význam: kozoroh - kozel - ovce. Kozorožec horský (alpský)

Výskyt divokých kozorohů na území Šumavy v dobách keltského osídlení byl možný. Kozorožci dodnes obývají bezlesé (predátory neobývané) partie Alp v nadmořských výškách mezi 1100–3200 m n. m. Podle Bohuslava Balbína „v lesích u Domažlic lze prý někdy spatřit kamzíky, jak stojí, prchají nebo se řítí dolů právě tak jako v tyrolských skalách.“ Nabízí se otázka, zda si autor nespletl kamzíky s kozorožci. Na neolitickém sídlišti u jihomoravského Boskovštejna byl ostatně nalezen roh kozorožce. Není tak vyloučeno, že před naším letopočtem mohli nedomestikované ovce a kozy obývat nikoli jenom Alpy, ale i bezlesé partie Šumavy. Potom by se její antické pojmenování opíralo o realitu.

V každém případě slovo Gabréta představuje jeden z nejstarších zaznamenaných názvů v paměti střední Evropy, potažmo Čech a Moravy, které před germánskými Markomany obývali keltští Bójové. Keltské oppidum Závist nad Zbraslaví

Keltské etnikum přišlo do Čech ve 4. století před naším letopočtem a jejich přítomnost dokládají mohutná hradiště v Závisti nad Zbraslaví, Stradonicích u Berouna, Hrazanech u Sedlčan, Nevězicích, Třísově u Českého Krumlova a České Lhotice u Nasavrk. S příchodem Markomanů na konci 1. stol. před n.l. jejich éra na našem území končí, avšak keltský duch přetrval v názvech mnoha českých řek, hor a pohoří. Například Jizera se jmenovala Isara, což znamená „rychlá řeka“, Otava se kdysi nazývala Atava, Labe bylo Albis, Šumava Gabréta - „pohoří kozorohů“. Daksa – močál dal název obci Doksy, kde před vznikem Máchova jezera se rozprostíral rozlehlý močál. Také jméno Sudety je keltského původu a znamená „les kanců“. Les na Šumavě

Ústup keltských elit z Čech na konci starého letopočtu pod tlakem Germánů ještě nemusel znamenat, že odešlo veškeré keltské obyvatelstvo. Je známou věcí, že sedláci opouštějí své grunty velmi neochotně, spíše zůstávají a doufají, že nějak přežijí. Takže může být docela dobře možné, že řada z nás si nese kapku keltské krve v sobě.

 

user-avatar

Václav Pokorný

18. 02. 2018 | 06:00

> ExtraStory   |   Inzerce