William Fairbairn vycvičil 20 000 členů speciálních jednotek

William Fairbairn vycvičil 20 000 členů speciálních jednotek | zdroj: warhistoryonline.comn


Bývalý polda ze šanghajských uliček naučil Brity zabíjet a vymyslel pro ně speciální nůž

TÉMATA: velká británie | speciální jednotky | commandos

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 03. 2015 | 07:45

William Fairbair strávil léta před válkou jako policista v ulicích Šanghaje. Zažil desítky pouličních rvaček a vyvinul svůj vlastní styl boje. Když začala druhá světová válka, Británie ho povolala, aby své nevšední schopnosti využil jako instruktor speciálních jednotek. Rychle se mu mezi muži začalo říkat Nebezpečný Dan.

Vyvinul vlastní systém boje, který pojmenoval Defendu. A nejen to, vynalezl pro něj také speciální nůž, kterému se říkalo Fairbairn-Sykes Fighting Knife a používali ho příslušníci speciálních jednotek. Fairbairn byl zkrátka mimořádný bojovník, dokonce se o něm říká, že byl předlohou postavy Q z románů o Jamesi Bondovi.

Fairbairn společně s druhým instruktorem Ericem Sykesem trénovali nejen Brity, ale také Američany, Kanaďany a dokonce Dány. Jeho heslo znělo: Zapomeňte na jakákoliv pravidla. Zabij, nebo budeš zabit. Jeho způsob boje byl špinavý, zákeřný, pramálo hrdinský, ale mimořádně efektivní.  S oblibou používal svůj bojový nůž, který byl navržený tak, aby lehce pronikl mezi žebra oběti. Byl velmi ostrý, takže dokázal proříznout jakékoliv oblečení včetně německých kožených kabátů a bund a dokonce i teplé sovětské kožichy. Jeho noži neodolalo zkrátka nic. Tento nůž se ihned dostal do výzbroje britských Commandos.

„V boji nablízko neexistuje smrtelnější zbraň než ostrý nůž. Při výběru nože hrají roli dvě věci – jeho vyvážení a to, jak je schopen proniknout tělem. Rukojeť by měla perfektně padnout do ruky a čepel by neměla být tak těžká, aby měl nůž tendenci vypadnout z ruky. Podstatné je, aby měl ostří po obou stranách a samozřejmě ostrou špičku. Při útoku na srdce je důležité přeseknout tepnu. Tepny mají tendenci se po zásahu stahovat a zastavit tak krvácení, takže se musí opravdu celé přeseknout. To se dá jen s ostrým nožem,“ vysvětluje Fairbairn vše, co je na boji muže proti muži s nožem podstatné.

Fairbarna povolali do Kanady a pak i do Spojených států, kde pokračoval ve výcviku vojáků. Vycvičil zde celou řadu svých následovníků, kteří pokračovali v jeho šlépějích. Postavil kádry speciálních jednotek a zajistil tak jejich fungování ve válce. Byl všude mimořádně oblíbený, protože uměl zacházet nejen s noži a pistolemi, ale také s lidmi. Přesto na něj většina z nich vzpomíná jako na málomluvného a tichého člověka. „Jeho konverzace mimo výcvik se omezovala jen na dvě slova: ano a ne. Nikdy jsem ho neviděl vzít do ruky knihu nebo noviny. Veškerá jeho inteligence a zájem směřovaly k jediné věci  –  k boji,“  říká například John Stafford. A Frank Gleason připojuje své dojmy, když jako mladý rekrut spatřil Fairbarna poprvé a poslouchal jeho úvodní slova:  “To, co vás zde budu učit, není žádné japonské jiu-jitsu, box nebo jakékoliv jiné umění sebeobrany. Vše, co zde používáme, je zcela originální. Náš systém je odporný a drastický. Budete ho používat proti nepříteli, který chce zničit vás a vaši zemi. V takovém boji není prostor pro skrupule. Musíte nepřítele buď zabít, nebo zajmout. Musíte k tomu zvládnout deset technik. Budete je dělat zcela automaticky, bez přemýšlení. První se naučíme, jak někoho pořádně praštit. Jsou nějací dobrovolníci?“  

Fairbairn v období druhé světové války i po ní naučil bojovat na 20 000 mužů. Prezident Truman ho prý dokázal celé hodiny poslouchat v oválné pracovně, zatímco důležité návštěvy čekaly přede dveřmi. Fairbairn si sice nyní užívá zaslouženého důchodu, ale proslýchá se, že stále cvičí Defendu a vynalézá nový typ nože.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 03. 2015 | 07:45