Studie ukázaly, že sluneční bouře této intenzity by v dnešní době způsobila moderní civilizaci problémy ve velmi širokém spektru, přičemž je 12% šance, že podobná událost nastane do roku 2022.

Studie ukázaly, že sluneční bouře této intenzity by v dnešní době způsobila moderní civilizaci problémy ve velmi širokém spektru, přičemž je 12% šance, že podobná událost nastane do roku 2022. | zdroj: Earth Chronicles News


Carringtonova supererupce by mohla zničit naši současnou civilizaci

TÉMATA: astrofyzika | slunce | sluneční aktivita

user-avatar

Yvonne K.

4. 05. 2017 | 08:30

Sluneční erupce jsou poměrně všedním úkazem. Otázkou však je, jaké následky by měla mimořádně mohutná erupce třídy X. Ta je totiž schopna vyprodukovat takové množství energie jako jedna miliarda vodíkových bomb.

Na sluneční erupce jsme si už docela zvykli. Takzvaná Carringtonova událost z 1. září roku 1859 nás ale varuje, že bychom neměli naši hvězdu brát tak úplně na lehkou váhu. Toho dne astronomové pozorovali na Slunci hejno slunečních skvrn a jedna z nich se najednou rozzářila přes sluneční kotouč. Erupce na Slunci

Koronální výron hmoty tehdy zasáhl zemskou magnetosféru a vyvolal jednu z největších zaznamenaných geomagnetických bouří. Solární záře byla viditelná po celém světě – na severní polokouli směrem k jihu až v Karibiku. Ve Skalistých horách byla záře tak silná, že dokonce probudila zlatokopy, kteří si mysleli, že je ráno, a začali si chystat snídani. Lidé, kteří se vzbudili na severu USA, mohli číst ve světle polární záře noviny. Polární záře byla viditelná dokonce tak daleko od pólů, jako je Kuba a Havaj. Obraz "Aurora Borealis" od Frederica Edwina Churche z roku 1865.

Telegrafní systémy po celé Evropě a Severní Americe selhaly. V některých případech byli dokonce operátoři zasaženi elektrickým proudem. Na telegrafních sloupech přeskakovaly výboje. Někteří operátoři mohli odesílat a přijímat zprávy, přestože odpojili zdroj energie. 

V sobotu dne 3. září 1859 informovaly noviny Baltimore News-American a Commercial Advertiser, že o čtvrteční noci je šance na pozorování další polární záře. Tento jev byl velmi podobný jevu v neděli. Na obloze se objevilo světlo, které ji celou ozářilo a zastínilo i hvězdy. Toto světlo, ač mělo nepopsatelnou hebkost, která obklopovala vše, co ozařovalo, bylo silnější než Měsíc v úplňku. Mezi dvanáctou a jednou hodinou, když byl jas největší, byly tiché městské ulice osvětlené tímto světlem, krásné a pozoruhodné. Telegrafní stanice v roce 1859

V dnešní době by taková super erupce zničila satelity a elektrické rozvodné sítě, což by zřejmě hluboce zasáhlo celou civilizaci.

Odpálí Slunce další supererupci?

Vědci před pár lety objevili s pomocí teleskopu Kepler řadu ohromných erupcí u hvězd, jejichž stáří je srovnatelné se Sluncem. Od té doby se všichni v hloubi duše ptají, jestli by něco takového mohlo odpálit i naše Slunce. A jak vlastně tyhle supererupce fungují? 

Odpověď na naléhavé otázky hledal s mezinárodním týmem Christoffer Karoff z dánské Univerzity v Aarhusu. Badatelé dospěli k názoru, že supererupce pravděpodobně vznikají stejně jako běžné sluneční erupce. Podle Karoffa je to jednoduché. Na povrchu hvězd odpalujících supererupce jsou silnější magnetická pole. A přesně to lze očekávat, pokud je mechanismus supererupcí stejný jako u erupcí.  Předpokládá se, že před supererupcí by se objevila skupina skvrn s velkou plochou – asi desetiny povrchu Slunce. Sluneční skvrny totiž značí přítomnost magnetického pole a tím i velkých elektrických proudů.

Teleskop Kepler objevil supererupce, které jsou deset tisíckrát silnější než Carringtonova událost. Jestli něco podobného přiletí od Slunce, tak se na Zemi máme na co těšit. A nepůjde jenom o elektroniku, ale o obyvatelnost téhle planety. Že to není tak nereálná hrozba, naznačují analýzy uhlíku-14 v letokruzích středověkého dřeva. Tenhle radioaktivní izotop se totiž v neobvykle velkém množství vyskytuje v letokruzích z roku 775 našeho letopočtu, tedy v době, kdy Karel Veliký budoval své franské impérium a snažil se ovládnout i Čechy. Badatelé se domnívají, že inkriminovaný uhlík-14 vznikl, když atmosféru Země zasáhla „malá“ supererupce, asi tak stokrát silnější, než na jaké jsme zvyklí. Statistika praví, že Slunce odpálí jednu malou supererupci za půl až jedno tisíciletí. Franská říše za Karla Velikého

Co by následovalo?

Další Carringtronova událost by mohla způsobit mnohem větší škody než v roce 1859. „Především by zničila ozonosféru – vrstvu, která nás chrání před ultrafialovým zářením. To by patrně zničilo potravní řetězec, rostlinstvo, živočichy a tak dále. Mimoto by to mělo zničující efekt na veškeré elektrické spotřebiče a sítě,” řekl pro Český rozhlas astrofyzik Marian Karlický.

Dá se solární supererupce předpovědět?

Žádný počítačový model neumí předpovědět, zda a kdy ke sluneční erupci dojde. V závislosti na fázi hlavního cyklu aktivity (který trvá přibližně jedenáct let) můžeme jen odhadnout, zda lze nebo nelze očekávat silné sluneční bouře. Pokud už však k silné erupci dojde, letí oblak slunečního plazmatu k Zemi alespoň dvacet hodin, což poskytuje čas pro analýzu změřených dat a pro omezenou přípravu na možné problémy.

user-avatar

Yvonne K.

4. 05. 2017 | 08:30

> ExtraStory   |   Inzerce