Jan Kefer měl Hitlerovi dělat astrologa, což však odmítl. Stálo ho to život.

Jan Kefer měl Hitlerovi dělat astrologa, což však odmítl. Stálo ho to život. | zdroj: wikipedia commons


Jan Kefer odmítl stát se Hitlerovým astrologem, a zaplatil za to životem

TÉMATA: adolf hitler | okultismus

user-avatar

Miroslava Kolářová

14. 05. 2017 | 11:00

Jako zcela bezejmenný, označený pouze číslem a oblečený do napůl roztrhaných, špinavých hadrů koncentračního tábora Flossenbürg, umírá 3. prosince 1941 pravděpodobně na následky kombinace mimořádně těžké a nesmyslné práce v kamenolomu, zhoršené cukrovky, akutního zápalu plic a úmyslně nelidského zacházení ve věku pouhých 35 let Čech, jehož jméno rozhodně stojí za zapamatování – Jan Kefer.

Kdo byl muž, který raději zemřel, než by ztratil svou lidskou čest?

Narodil se jako slepé dítě 31. ledna 1906 v Novém Bydžově a asi nejzajímavějším momentem jeho dětství byl právě fakt, že jeho vrozená zraková vada ve věku tří let sama, jakoby zázrakem, zmizela. Jeho matka se později, po manželově smrti, i s malým Janem přestěhovala do Prahy. Zde také započala Janova krátká, leč extrémně usilovná cesta za poznáním smyslu lidské existence. Po maturitě na tehdy velmi slavném arcibiskupském gymnáziu se nechal zapsat do noviciátu strahovského kláštera. Po několika letech z řádu opět vystoupil a vystudoval filozofickou fakultu Karlovy univerzity, aby později pracoval jako knihovník Národního muzea, Strahovského kláštera i Vatikánské knihovny. Jeho touha po vědění ovšem neměla hranic ani konce – skvěle ovládal hru na klavír, sám hudbu komponoval, ovládal na dvanáct světových jazyků… Magická praktika

Esoterika, kabala, astrologie a teurgie jako nejvyšší meta konání

Jako mnohý jiný vědecky vzdělaný člověk před ním i po něm došel Jan Kefer ve své touze po vědění do bodu, kdy se každá, byť sebepružnější vědecká teorie stane příliš rigidní na to, aby umožňovala další chápání vesmírných zákonitostí. Jeho další studia se tak ubírala směrem k hermetickým naukám. Do češtiny přeložil díla jako Tibetská kniha mrtvých, Kniha zasvěcení a další. Sám pak napsal svazky, které byly přeloženy do mnoha světových jazyků a dnes patří  již ke klasickým učebnicím – Praktická astrologie, Theurgie, Encyklopedie zapomenutého vědění…

Život jako úprk za podstatou lidství

Jan Kefer trpěl různě závažnými změnami zdravotního stavu, které měly jednoho společného jmenovatele – neochotu marnit svůj čas ohledy ke své tělesné schránce. Na dobových fotografiích vidíme rozcuchaného, napůl plešatého muže se sklony k tloušťce – podle očitých svědků Jan Kefer prostě neměl na zbytečnosti, jako je jídlo, čas, přežíval na bílém pečivu a solených burácích, kterých měl neustále plné všechny kapsy… Svatba Jana Kefera a Dagmar Moosové v roce 1935

Jeho touha vědět a své vědění pak předávat dál byla jeho nejsilnějším životním motorem – obětoval jí nejen zdraví, ale i celé své jmění, majetek své milující ženy (kvůli vydávání svých knih se dokonce neváhal ani zadlužit, jak víme z dochovaných exekučních nařízení) a nakonec i život.

Nabídka, co se neodmítá

V rámci evropské historie najdeme mnoho zvučných jmen vědců i okultistů, kteří krátce před vypuknutím 2. světové války kývli na nabídku Adolfa Hitlera ke spolupráci. Ač byly jejich důvody jistě velmi různé, byly ve všech případech také zištné a egoistické. Jan Kefer byl český astrolog, hermetik a publicista meziválečného období 20. století.

Dílo a práce Jana Kefera vyvolaly vzdor jeho relativní mladosti v příslušných kruzích malé pozdvižení napříč celou Evropou a Hitler, stižený chorobnou touhou po moci, zatoužil mít českého vědce ve své kanceláři vedle sebe. Jan Kefer obdržel pohádkovou nabídku, kterou zcela nepohádkově odmítl. Opakovaně. Protože se navíc v rámci své přednáškové činnosti neváhal proti nacismu veřejně stavět, byl 18. června roku 1941 zatčen gestapem, krátce vězněn v pankrácké věznici a převezen do koncentračního tábora ve Flossenbürgu, kde ponížen na těle, ale nikoli na duchu zemřel na následky posledního pokusu o změnu jeho postoje. Prezident Edvard Beneš udělil po válce Janu Keferovi in memoriam vyznamenání Československý válečný kříž (zdroj: Národní muzeum)

V ulici Pavla Švandy ze Semčic, jeho posledním bydlišti, byla Janu Keferovi 25. října 2012 odhalena pamětní deska připomínající jeho mimořádný přínos i oběť.    



 

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Miroslava Kolářová

14. 05. 2017 | 11:00