Česko je velmocí páternosterů, nejvíce se jich nachází v Praze

Důvtipné zdvihací zařízení vynalezl v 60. letech 19. století liverpoolský architekt Peter Ellis. Pracuje na plynulém oběžném principu, kdy v jedné výtahové šachtě jsou dvě řady na sebe zavěšených kabin, z nichž jedna jede směrem dolů a druhá nahoru. Na konci směrové dráhy je ozubené kolo, podél kterého se obtáčí závěsný řetěz kabin. 

Své pojmenování zařízení dostalo po modlitbě Pater noster (česky Otčenáš), při které věřící používají růženec. Korálky růžence totiž vzdáleně mechanismus zařízení připomínají.

První oběžný výtah na světě byl instalován roku 1884 v Londýně. Odtud se páternostery rozšířily na evropský kontinent, kde se nejvíc používaly v první polovině 20. století. Nejvhodnějšími objekty pro jejich využití byly velké administrativní budovy, například banky, ministerstva, úřady a vysoké školy.

Na území České republiky se první oběžný výtah dostal  v roce 1911. Pro budovu Nové radnice v Praze ho navrhl Jan Prokopec. Na magistrátu funguje toto zařízení dodnes, ale není to již originál. Nejdéle fungující páternoster v Praze se nachází v budově Českého rozhlasu na Vinohradské ulici. 

S technickým rozvojem byly páternostery v průběhu 20. století nahrazovány modernějšími typy výtahů. V Česku se jich do dnešní doby dochovalo kolem 68, z toho polovina z nich se nachází v Praze. „V poměru na počet obyvatel je Česká republika velmocí páternosterů, podobně je na tom snad jen Německo. Jinde už jsou bohužel spíše vzácností,“ vysvětluje David Kabele, který provozuje web paternoster.archii.cz. Podle jeho slov oběžné výtahy se kromě Evropy jinde ve světě nikdy neujaly. “Neznám jediný případ páternosteru v Americe nebo v Asii. Takže jsou pro vzdálenější civilizace ještě větším unikátem než pro běžné Evropany,” upozorňuje. 

Jak známo, čínské turisty v Praze pouhý pohled na oběžné výtahy děsí. Raději se jim obloukem vyhnou. Na zahraničních webech jsou často přezdívány výtahy smrti. Přitom páternostery jsou naprosto bezpečné. Bohužel dodnes kolem nich kolují neopodstatněné mýty - například že pokud člověk nestihne vystoupit, kabina se s ním převrátí vzhůru nohama, nebo že bude vysazen ve strojovně. Ve skutečnosti se kabina v horizontální poloze jen přesune do protisměru.