V letech 1935–1938 vybudovalo Československo soustavu pevností a pevnůstek na ochranu před nepřátelsky naladěnými sousedními státy. Po přijetí podmínek Mnichovské dohody byla většina těchto objektů odstoupena Německu, zbylé úseky pak již většinou nebyly využívány.

V letech 1935–1938 vybudovalo Československo soustavu pevností a pevnůstek na ochranu před nepřátelsky naladěnými sousedními státy. Po přijetí podmínek Mnichovské dohody byla většina těchto objektů odstoupena Německu, zbylé úseky pak již většinou nebyly využívány. | zdroj: Profimedia.cz


Československé opevnění včera a dnes: Hraničáři museli odejít, duší jsou tam však stále

TÉMATA: československo | armáda | mnichovská dohoda | opevnění

user-avatar

Yvonne K.

29. 09. 2016 | 14:00

Československé opevnění z let 1935-38, symbol odhodlání bránit mladou demokracii, ale také největší pomník první Československé republiky a připomínka ostudné Mnichovské dohody. Pevnosti a pevnůstky byly obsazené i elitními vojáky, tzv. hraničáři, kteří bohužel museli nakonec pevnosti odevzdat nepříteli bez boje. I sami protivníci měli z československého opevnění velký respekt.

"Mnoho let jsem přemýšlel, jak udělat dobrou propagaci našeho čs. opevnění a prvním takovým impulzem pro mě byla televizní reklama od čs. armády, kde se v záběrech objevila pevnůstka zvaná řopík, krátké video, kdy se střídaly dobové záběry se současnými. Odtud už byl jen krůček vytvořit první prolnutou fotografii, na které jsou zachycení 19. hraničáři na pěchotním srubu K-S 35 u Mladkova," říká královéhradecký fotograf Roman Kubeček, autor alba Duchové historie: Československé pohraniční opevnění z let 1935-38

Až tedy budete stát u československé  pevnosti, vydržte, a třeba vám zamává osádka některé z pevností, protože jak pamětníci řekli, fyzicky museli odejít, ale duší jsou tam stále.

 

user-avatar

Yvonne K.

29. 09. 2016 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce